S trochou nadsázky lze tvrdit, že čtvrteční rozhodnutí švýcarské centrální banky uvolnit svůj kurzový závazek rozpoutalo doslova akciový masakr akcií ze země helvétského kříže. Banky odepsaly 11 procent, farmaceutové zhruba osm procent. Výprodejům se pak neubránila ani pýcha země, výrobci hodinek.

Prudký propad totiž hlásí obě těžké váhy hodinářského průmyslu Richemont a Swatch (kromě hodinek společnosti vyrábí také klenoty či další luxusní doplňky). Akcie prvně jmenovaného ztratily 15 procent, druhého dokonce 16 procent.

Drsná reakce trhů odráží jednu z nevýhod, kterou je naprostá závislost odbytu švýcarských hodinářů na zahraniční poptávce. Ačkoliv dynamika mírně ustupuje, trend rostoucí zahraniční poptávky zůstává patrný i z loňských dat, kdy za prvních 11 měsíců vzrostl vývoz hodinek ze země o 2,3 %. Pohled na údaje jednotlivých výrobců pak obrázek závislosti na zahraničních trzích dokresluje. Podle databáze Bloomberg generuje Richemont celých 48 procent tržeb z prodejů svých výrobků v Asii, u Swatch dokonce hodnota šplhá na 56 %, třetina příjmů pak plyne z EU. Veškeré příjmy z těchto trhů jsou tak při posílení franku relativně nižší.

Nastíněný problém pak platí především pro Swatch. Ten totiž podle Citigroup nevyužívá (či pouze v omezené míře) na své zahraniční operace hedgeovacích nástrojů. Na rozdíl od Richemontu, který se před fluktuací měnových kurzů chrání (např. měnovými deriváty), tak Swatch pravděpodobně bezmezně důvěřoval Švýcarské centrální bance (SNB), že nadále udrží svůj kurzový závazek 1,2 EUR/CHF.

V dané chvíli je patrné, že to nebylo úplně moudré rozhodnutí. Poměrně jasně to naznačují panická slova výkonného ředitele Swach Nicka Hayeka, který rozhodnutí SNB označil za „tsunami“ pro exportní průmysl, turismus a konečně celou zemi.

Druhý problém spojený s posilováním franku tkví ve výrobním modelu švýcarských hodinářů. Ti totiž výraznou část svých nákladů na prodané výrobky, do kterých vstupují veškeré položky nutné k vytvoření finálního produktu (materiál, práce), platí ve švýcarských francích. V případě Richemontu je hodnota okolo 50 procent, u firmy Swatch je to dokonce 85 procent. Podle Citigroup pak na tyto dodavatelské kontrakty ani jeden z hodinářů nevyužívá hedgeovacích nástrojů, čímž za současného pohybu franku přihlíží relativnímu nárůstu svých výrobních nákladů.

Z výše zmíněného je nasnadě říci, že je posílený frank problémem především pro Swatch. Klíčovou otázkou pak zůstává, jak silný frank ovlivní budoucí zisky společnosti. Relativně vyšší náklady a nižší tržby v kombinaci s negativním vlivem silného franku na poptávku zahraničních zájemců představují nepříznivý faktor, který musí hodináři řešit. Možností je buď snižování nákladů, nebo zvýšení cen. Druhá varianta v sobě skrývá další podotázku, a to, jaká je případná cenová elasticita spotřebitelů kupujících švýcarské hodinky.

V tomto směru se dá předpokládat spíše růst cen u dražších verzí, na nichž je poptávka zpravidla neelastická. To je pro hodináře dobrá zpráva s ohledem na fakt, že největší část příjmů (zhruba 70 procent) plyne z modelů dražších 3000 franků. Právě na bedrech osekání nákladů či schopnosti přecenit své modely tak, aby byl výsledný efekt (dodatečný příjem plynoucí z vyšších cen – nerealizované prodeje plynoucí z vyšších cen) kladný, leží budoucí vývoj akcií švýcarských hodinářů. Nejhorším scénářem je pak pokles marží a s ním spojený tlak na ziskovost.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru