Obnovitelné zdroje měly loni největší podíl na celkových dodávkách elektřiny v Německu: 25,8 procent vyrobené elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů, v roce 2013 to bylo 24 procent. Ve srovnání s rokem 1990 produkce z obnovitelných zdrojů v Německu stoupla osminásobně. Uvedl to na svých internetových stránkách The Financial Times s odvoláním na čísla německého energetického výzkumného institutu Agora Energiewende.

Údaje však současně ukázaly, že Německo nadále zůstává vysoce závislé na hnědém uhlí, které je nejšpinavějším fosilním palivem. Hnědé uhlí mělo na výrobě elektřiny podíl 25,6 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více než v roce 2013.

"Obnovitelné zdroje byly poprvé v historii zdrojem číslo jedna při výrobě elektřiny," uvedl institut. "Nyní trvale nahradily hnědé uhlí jako hlavní zdroj elektřiny v (německém) elektrickém mixu."

Podle ambiciózní německé energetické politiky známé pod názvem Energiewende (energetický obrat) chce největší evropská ekonomika do roku 2035 vyrábět až 60 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tuto změnu doprovází opuštění výroby elektřiny z jádra. Všechny jaderné elektrárny v Německu mají být podle plánu vyřazeny z provozu do roku 2022.

Zpráva také ukázala ohrožení budoucnosti německých elektráren na plyn. Podíl plynu na výrobě elektřiny se loni snížil na 9,6 procenta z 10,7 procenta. "Elektrárny na plyn jsou dražší a není žádná záruka, že budou v budoucnosti zapotřebí," řekl FT šéf oddělení evropských analýz konzultační firmy Eurasia Group Mujtaba Rahman. Poznamenal, že energetické firmy nemají zájem stavět plynové elektrárny, i když emisní profil plynu je lepší než černého a hnědého uhlí.

Podíl výroby elektřiny z černého uhlí na celkové výrobě se snížil na 18 procent z 19,2 procenta. Nadále však zůstává významným zdrojem výroby elektřiny. "Černé a hnědé uhlí mají stále velmi dominantní postavení na energetickém trhu, protože jsou levné," uvedl Rahman.

Uhlí (součet hnědého a černého) tak podle dat od Agory celkově stále v energetickém mixu vede. Stejně tak pokud bychom brali konkrétní obnovitelné zdroje jednotlivé, bude pomyslným vítězem i celkově druhé hnědé uhlí. Největší kategorie z obnovitelných zdrojů - větrné elektrárny - se totiž na celkové výrobě podílela jen 8,6 procenty. Na druhém místě z obnovitelných zdrojů skončilo zpracování biomasy, které se na celkovém mixu podílelo z 8 procent. Sluneční elektrárny vyrobily 5,8 procenta elektřiny a vodní elektrárny 3,4 procenta.

Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly na 301 milionů tun, což byl nejnižší údaj od roku 2009, kdy Německo kvůli krizi v eurozóně sklouzlo do recese. Podle institutu hlavním důvodem poklesu byla mírná zima, která snížila emise z vytápění domácností. Přispělo však k tomu i zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Zpráva také ukázala, že celková spotřeba energie v Německu se loni snížila o téměř čtyři procenta. Německá ekonomika by přitom měla za celý loňský rok podle odhadů vzrůst o 1,2 procenta. Důležitou roli v tom sehrála teplá zima, institut však upozornil, že nové technologie používané v průmyslové výrobě v Německu jsou stále energeticky účinnější.

Z energie získané z obnovitelných zdrojů se výroba elektřiny z větru podílela na celkové výrobě elektřiny 8,6 procenty. Podíl osm procent měla výroba z biomasy a 5,8 ze slunce. Vodní elektrárny měly na celkové výrobě podíl 3,4 procenta.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru