Izraelská ekonomika ve třetím čtvrtletí poprvé po více než pěti letech klesla. Na ekonomiku měly negativní dopad boje s palestinskými radikály v Pásmu Gazy. Hrubý domácí produkt se za červenec až září snížil v celoročním přepočtu o 0,4 procenta, což byl první pokles od prvního čtvrtletí 2009, tedy z doby počátku globální finanční krize. Uvedl to dnes izraelský statistický úřad.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters čekali ve třetím čtvrtletí mírnější pokles, o 0,1 procenta. Statistici rovněž revidovali údaj za druhé čtvrtletí, ekonomika nově vzrostla o 2,2 procenta místo 1,9 procenta.

Centrální banka už dříve řekla, že ve třetím čtvrtletí bude výkon ekonomiky kvůli bojům nulový nebo klesne. Ve snaze zmírnit očekávaný pokles, který doprovází ještě deflace, tedy pokles spotřebitelských cen, banka snížila v červenci a srpnu úrokové sazby o celkem půl procentního bodu na rekordní minimum 0,25 procenta. Na dvou posledních zasedáních měnový výbor svoji politiku nezměnil.

Vývoz se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 2,8 procenta. Vývoz má na celkové ekonomické aktivitě země podíl 40 procent. Soukromé výdaje, další důležitý pohon ekonomického růstu, stouply o 3,9 procenta. Investice do stálých aktiv však klesly o 3,6 procenta. Vládní výdaje stouply o 3,1 procenta a dovoz o 16,2 procenta.

Bez zahrnutí veřejných výdajů ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 1,4 procenta. Za celý rok by měla izraelská ekonomika stoupnout o 2,2 procenta. Boje v červenci a srpnu snížily ekonomický růst zhruba o půl procentního bodu. Páteční zpráva ukázala, že spotřebitelské ceny v říjnu meziročně klesly o 0,3 procenta. Izrael se propadl do deflace poprvé od roku 2007 v září.

Padesátidenní boje začaly v červenci kvůli únosu a vraždě tří mladých Izraelců na Západním břehu Jordánu a po opakovaných palestinských raketových útocích na Izrael. Zahynulo v nich přes 2100 Palestinců a více než 70 Izraelců. Těžce poničeno bylo na 20 000 budov, zasažena byla důležitá infrastruktura. Odhaduje se, že obnova si vyžádá několik let.