Miloš Zeman o polistopadové transformaci nerozhodoval, na rozdíl od jiných ho totiž pád komunismu nezastihl v Prognostickém ústavu ČSAV, líhni pozdějších ekonomických ministrů.
Jako poslanec Občanského fóra a později ČSSD se neúspěšně postavil proti kuponové privatizaci a prosazoval místo ní prodej akcií podniků do rukou jejich zaměstnanců. Dnes lituje ale hlavně toho, že se rychleji nepřistoupilo k privatizaci bank, prodeji klíčových českých firem do rukou strategických investorů a také k rozvíjení slušovického modelu podnikání.
Poslechněte si, jak na ekonomické změny po sametové revoluci prezident vzpomíná v rozhovoru pro týdeník Ekonom:
Proč vlastně při transformaci české ekonomiky vyhrál Václav Klaus? Měl snad zdatnější spojence?
Nepochybně ano. Byl od počátku ministr financí a já řadový poslanec a od roku 1993 vůdce tehdy sedmiprocentní opozice. Abych se jen nevymlouval, uvedu i jiný argument. Když se za 1035 korun kupovaly kuponové knížky, tak lidé žili v iluzích o jiných podnicích. O svém vlastním měli docela přesné informace, a i když si mohli koupit jeho akcie, málokdy tak učinili. Jako insideři ho dobře znali a byli pesimističtí, protože viděli, že je například technologicky zaostalý. Ale o tom, jak si povedou cizí podniky, o nichž prakticky nevěděli nic, iluze měli.
Znal jste vlastně Václava Klause už před revolucí?
Potkávali jsme se na nejrůznějších seminářích plus minus od roku 1968. I když jsme patřili každý trochu jinam, ty semináře se do značné míry protínaly.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
