V budově bývalého Federálního shromáždění probíhá slavnostní setkání k 25. výročí listopadových událostí roku 1989. Čtvrtstoletí od pádu komunismu v někdejším Československu si připomínají vysocí představitelé parlamentů Česka a Slovenska a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Nejde o jedinou akci, která tři dny před samotným výročím, listopad ’89 připomíná.

Na úvod setkání účastníci uctili památku jednoho z předáků pražského jara 1968 a bývalého předsedy polistopadového Federálního shromáždění Alexandra Dubčeka, který zahynul v roce 1992 při autonehodě.

Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) ve svém následném projevu označil za jeden z nejdůležitějších úspěchů takzvané Sametové revoluce z roku 1989 účast České republiky a Československa při obraně svobody, v zahraničních misích a při obraně lidských práv ve světě. "To je závazek, který jsme na sebe brali v průběhu Sametové revoluce, takto nás vnímají v zahraničí, díky důrazu na lidská práva se Václav Havel stal ikonickou postavou demokratických revolucí ve střední a východní Evropě," řekl Hamáček, který kromě listopadových událostí připomněl také "sametový rozchod" Čechů a Slováků.

Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil s projevem na slavnostním shromáždění k 25. výročí listopadových událostí roku 1989.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) v projevu vzpomněl také tvrdý zásah nacistů proti studentům v roce 1939. Dále uvedl, že vstup Česka a Slovenska do Evropské unie mimo jiné pomohl opět zbořit hranici, která vznikla rozdělením obou národů.

Šéf slovenského parlamentu Pavol Paška označil sametovou revoluci za "vítězství člověka nad orwellovským velkým bratrem".

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve svém projevu vyzdvihl důležitost svobodných voleb a volební účasti. Zároveň uvedl, že dnešní politické strany jsou slabé, uzavřené a často zahleděné do vlastních problémů. "Skutečným řešením problémů naší demokracie je opravit narušenou vazbu mezi vůlí občanů a výkonem veřejné moci v naší zemi," soudí Sobotka.

Babiš: Měli bychom dát šanci mladým

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg vzpomínal i na rok 1939, oběti režimů nebo osobu Václava Havla. "Doufám, že se nebudeme muset za pár let stydět, že jsme neřekli odhodlaně ne," řekl. Připomněl, že obrana demokracie je boj pro každou generaci.

"Ani nová generace, která dorůstá, nebude vyjmuta z této povinnosti," řekl Schwarzenberg. Potomci se ale současné generace podle něj mohou zeptat, co dělali proti náznakům ohrožení demokracie. "Když se tomu ohrožení nepostavíme, ani jinde v Evropě a ve světě, tak jsme sami viníky," dodal.

Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše zůstala řada šancí nevyužita nebo promarněna. Dnes podle něj politiku stále více kontrolují oligarchové, více jak milion občanů je na hraně chudoby a dvě třetiny lidé jsou nespokojeny s dnešními poměry. "Je třeba znovu otevřít alternativy jak z této situace ven," uvedl. 

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) připomněl, že po revoluci všichni čekali, že se přiblíží státům západní Evropy nejen materiálně, ale i morálně. "Euforie trvala až do rozdělení Československa, pak se to začalo tříštit a rozpadat," řekl Babiš. Každý podle něj prosazoval pouze své zájmy a politika sloužila jen vyvoleným. Nyní bychom podle něj měli dát větší šanci především mladým lidem.

Podle předsedy hnutí Úsvit Tomia Okamury má současný režim daleko do skutečné demokracie a zasluhuje radikální reformu, stejně jako komunismus po roce 1989. "Současný režim má daleko do skutečné demokracie a zasluhuje stejně radikální reformu," poznamenal v projevu Okamura. Držitelem moci jsou podle něj stranické elity několika málo stran, a ne lid. "Je výsměch občanům, když dnes slaví přechod k demokracii ti, kteří se demokracie ve skutečnosti desítky let brání," dodal.

Studentský vůdce Mejstřík: Klaus i Zeman si zaslouží soud

Současný stav české společnosti je podle někdejšího studentského vůdce a bývalého senátora Martina Mejstříka důsledkem především toho, že se Česko dostatečně nevypořádalo s komunistickým režimem a jeho protagonisty. Vinu mají také současný prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce Václav Klaus, uvedl Mejstřík v rozhovoru s ČTK.

"Doufám, že se dočkám soudu, který odsoudí Václava Klause a Miloše Zemana za to, jak naši vlast téměř 25 let řídili a do jakého stavu ji dovedli," uvedl. Jako příklad uvedl Klausovu kontroverzní amnestii na závěr jeho prezidentského období nebo "více než kladný vztah k Putinově fašistické Moskvě". Klaus a Zeman v Česku vybudovali mafiánský systém, v němž zločin prorůstá do politiky, uvedl Mejstřík, který před patnácti lety stál u zrodu iniciativy Děkujeme, odejděte! zaměřené proti opoziční smlouvě mezi ODS a ČSSD.

Mejstříkovi na polistopadovém vývoji také vadí "čárání tlustých čar za minulostí". Podle něj bylo chybou, že protagonisté minulého režimu nebyli odsouzeni a že komunističtí kolaboranti nebyli vyloučeni z veřejného života tak, jako k tomu přistoupili Němci po druhé světové válce ve vztahu k nacistickým exponentům. Poukázal na to, že lidé, kteří bojovali proti nacismu a pak i komunismu, mají menší důchody než ti, kteří byli oporou komunistické diktatury.

Mejstřík si naopak na dění uplynulých 25 letech cení všeho, co lidé dokázali čestnou a poctivou prací "navzdory pseudopravicovým a pseudolevicovým vládám těch pánů, co jsem jmenoval". "Naše země navzdory ekonomickým a politickým mafiím pomalu rozkvétá a dostaneme-li od Pána Boha ještě dalších 20, 25 let času na klidný vývoj, budeme žít v zemi, na níž budeme být moci po právu hrdi," poznamenal.

Su Ťij: Vaše revoluce byla inspirací

Zejména v hlavním městě se při příležitosti nadcházejícího výročí koná řada dalších akcí, třeba v pražském Karolinu je to mezinárodní konference nazvaná Za vaši a naši svobodu: Čtvrtstoletí podpory disidentů a bojovníků za lidská práva. V 18.30 její účastníci zapálí svíce u památníku na Národní třídě.

Účastníky konference pozdravila na videonahrávce také barmská opoziční politička Su Ťij. "Vaše sametová revoluce byla inspirací lidem po celém světě. Byla něžná a krásná, způsobila velmi málo bolesti a ztrát těm, kteří se do ní zapojili. O to všichni usilujeme. Chceme změnit naše země a bojovat proti tomu, co nechceme, tak, abychom zanechali co nejméně ran," řekla Su Ťij.

Na pražském Gymnáziu Na Vítězné pláni se koná akce Studenti studentům. Součástí je výstava fotek Krištofa Kintery nebo promítání studentského filmu s názvem Listopad 1989.

Česku a Slovensku v pátek poblahopřál k výročí americký ministr zahraničí John Kerry. V oficiálním prohlášení napsal, že pokojné demonstrace, které ukončily 40 let nesvobody, Američané v roce 1989 sledovali s obdivem a byly pro ně inspirací.

"S obdivem jsme sledovali, jak Češi, kteří se museli vzdát svých snů - ale nikdy neztratili víru -, svrhli tyranský systém silou nenásilných protestů a jednoduchým požadavkem svobodných voleb," uvedl Kerry. "Vzhledem k tomuto historickému výročí chci projevit uznání těm, kdo před čtvrtstoletím vyšli do ulic Prahy a Bratislavy, aby žádali lepší a svobodný život," dodal.

Žantovský: Nikdo nečekal, že zlom nastane právě 17. listopadu

V kině Lucerna proběhne filmová přehlídka s názvem Sametová něha. V pasáži Lucerny začne v 15.00 štafetové čtení z knihy Michaela Žantovského o bývalém českém prezidentovi Václavu Havlovi. Je součástí Festivalu svobody, kterého se účastní různé organizace s oslavami 25. výročí sametové revoluce. Čtení, do kterého se zapojí zejména přátelé Václava Havla, se mohou zúčastnit všichni, kdo na symbol přechodu tuzemské společnosti ke svobodě chtějí vzpomenout. Žantovský čtení zahájí přes telemost z Británie, kde je dnes českým velvyslancem. Zúčastnit by se měl mimo jiné Ivan Havel nebo herec Jan Potměšil, jeden ze studentských protagonistů revoluce.

To, že zlom v Československu přijde v roce 1989, se tušit dalo, ale že to bude 17. listopadu, nepředpokládal nikdo, uvedl v pátek Žantovský, který byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra. V polistopadové éře postrádá důslednější prosazování práva a radikální reformu justice i potrestání konkrétních viníků za totalitní režim v Československu.

Původní profesí psycholog působil na konci 80. let jako pražský korespondent tiskové agentury Reuters. "Přímo v práci mi režim tehdy už nebránil, ale při různých protestech a demonstracích na Václavském náměstí jsem podstupoval stejné riziko jako každý jiný demonstrant," zavzpomínal na přelomový rok 1989. "Zlom se tušit dal, ale nevěděli jsme, že přijde právě 17. listopadu. Spíše se čekalo na 10. prosince, Den lidských práv," doplnil.

Klaus: Režim se zhroutil sám, nebyl poražen

Bývalý prezident Václav Klaus promluvil o 25 letech od pádu komunismu na bratislavské Ekonomické univerzitě. "Lidé tehdy chtěli konec komunismu, chtěli svobodu a prosperitu. Možná chtěli více volnost než svobodu v politickém slova smyslu. Nevím také, jestli k prosperitě chtěli práci, výkon, své vlastní cílevědomé úsilí, respektive jestli věděli, že bez toho prosperita není možná. V Česku nás to pletení si volnosti se svobodou a i to očekávání prosperity bez vlastního výkonu pronásleduje dodnes," řekl Klaus.

V ČR podle něj docházelo a dochází k posilování a k vítězství nestandardní politiky, a to v podobě vymizení ideových střetů a proměny politických soubojů na osobní nepřátelství. "Patří k tomu i vznik a rostoucí síla nových, údajně či zdánlivě nepolitických stran, vlastně nestran," řekl Klaus před studenty bratislavské univerzity, která mu před deseti lety udělila čestný doktorát.

Exprezident také uvedl, že komunistický režim v Československu se v roce 1989 zhroutil sám. "Komunismus se rozpadl, nebyl poražen, i když se k tomu, že byl poražen, leckdo hlásí. Komunismus v závěrečné fázi už byl jen prázdná skořápka a čekalo se na poslední drcnutí, které povede k jeho konci," prohlásil Klaus.

KSČM: Rok 1989 byl promarněnou příležitostí

Komunisté výsledek změn po roce 1989 nepovažují za úspěch. Revoluční rok se podle nich stal promarněnou příležitostí a dnes Česko řídí majetková oligarchie, která nebere ohledy na zájmy občanů. KSČM to uvedla v pátečním stanovisku k 25. výročí 17. listopadu 1989.

"Rok 1989 se stal promarněnou příležitostí a mnohé z tehdejších nadějí nenaplnil. Některá tehdejší hesla už dnes znějí jako fráze," píší komunisté, podle nichž nikdo tehdy lidem neřekl, že je čeká největší majetková změna v dějinách a pod kontrolu zahraničního kapitálu se dostane rozhodující část národního hospodářství. "Zemi řídí majetková oligarchie, nikoliv však v zájmu jejích obyvatel," míní.

"Rok 1989 nebyl pouhým mocenským pučem, byl důsledkem dlouhodobě opomíjených a neřešených zásadních rozporů ve společnosti," poznamenává dále KSČM. "Síly, kterým šlo o socialistické řešení krize, byly roztříštěné, a tak v čele změn nakonec stanuly síly zaměřené na restauraci kapitalismu. A výsledek nelze považovat za úspěch," stojí také v prohlášení.

V Praze se uskuteční i konference Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd s názvem Co po 25 letech od listopadu 1989 víme a nevíme? Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se koná panelová diskuse na téma Kam kráčíš, (česká) demokracie? Promluví na ní bývalí disidenti Petr Pithart, Hana Marvanová a další.

K budově německého velvyslanectví se večer lidé mohou přijít podívat na světelnou videoinstalaci Philippa Geista, která se zabývá událostmi podzimu 1989.

Na listopadové události se bude vzpomínat po celé zemi, například v Pardubicích nebo v Prostějově. Filharmonie Hradec Králové pořádá mimořádný koncert, na kterém zazní díla Antonína Dvořáka.

Transparenty s hesly Konec vlády jedné strany, V jednotě je síla, Havel na Hrad nebo Národ sobě vynesli jako vzpomínku do prostoru před Gymnázium Vídeňská v Brně jeho studenti. Manifestace, při které zazněla skladba Modlitba od Marty Kubišové a také se zvonilo klíči, se zúčastnilo 600 současných studentů i absolventů. Mezi nimi byl například i čtyřiačtyřicetiletý Pavel Ospalý z Brna, který v roce 1989 na gymnáziu maturoval a podílel se na organizaci tehdejších manifestací. "Získali jsme svobodu, která znamená, že si studenti nemusí stříhat dlouhé vlasy, nebo že lidé mohou vyjet za hranice kamkoliv a kdykoliv se jim zachce, nejen do Maďarska a Polska," řekl Ospalý.