Kateřina ŠefrováMillennials, neboli generaci Y, jde v zaměstnání především o skloubení osobního a pracovního života. Lidem narozeným mezi léty 1984 až 1996 daleko méně záleží na penězích nebo statusu, vyplývá to z exkluzivního průzkumu mezinárodní společnosti Universum.
"Millennials budou tvořit hlavní část pracovní síly během následujících pěti až šesti let," odhaduje generální ředitel společnosti Universum Petter Nylander. Z toho důvodu organizace zkoumala postoje a názory více než šestnácti tisíc mladých lidí po celém světě.
Průzkum především ukázal, že lidé do třiceti let mají představu o svém zaměstnání vcelku jasnou – chtějí být lídry nebo manažery. Čísla ale také ukázala, že mladým velice záleží na osobním růstu a možnosti se v zaměstnání dále vzdělávat. Celých 40 procent má strach z uvíznutí v práci bez možnosti dalšího vývoje.
Z dostupných dat vyplývá, že pro 73 procent dotazovaných je daleko důležitější work-life balance než výše platu. A 42 procent lidí uvedlo, že raději budou bez zaměstnání, než aby trávili čas v nenáviděné práci. To nejvíce platí o této generaci v Chile, Peru nebo Libanonu. Na druhou stranu se respondenti přiznali, že pro úspěch jsou ochotní snášet stres a tvrdě pracovat.
"V blízké budoucnosti millennials budou zastávat důležité manažerské funkce po celém světě, a to v oblasti byznysu, akademické sféře, vládě i v neziskovém sektoru. Jak je ale mohou předešlé generace pochopit a připravit na jejich roli?" ptá se akademik Henrik Bresman z byznysové školy Insead.
Zdůrazňuje, že by firmy měly během náboru pracovních sil hledět na regionální rozdíly u mladých žadatelů o zaměstnání.
U manažerských funkcí se přitom představy zásadně liší. Například pro Afričany je velice důležité, aby ve vedoucí roli měli možnost být mentory, vést a učit další lidi. Zatímco mladí ve střední a východní Evropě a v USA chtějí mít hlavně vliv na chod společnosti.
Švédská společnost Universum chce zmapovat, jací jsou skutečně millennials. Cílem kampaně je smazat mylné představy veřejnosti o nejzkoumanější generaci dnešních třicátníků.
Peníze podle Leoše Rouska
Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?
Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
