Německá vláda nepočítá s tím, že by v dohledné době kvůli ochraně ovzduší odstavila uhelné elektrárny v zemi. S odvoláním na dokumenty ministerstva hospodářství a energetiky to uvedl týdeník Die Zeit. Odstavení uhelných elektráren by podle vládních materiálů ohrozilo zásobování Německa energií a vedlo k zániku desítek tisíc pracovních míst.

Německá vláda po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 rozhodla o předčasném uzavření všech jaderných elektráren v zemi. Jaderné zdroje by měly přestat dodávat elektřinu do sítě nejpozději v roce 2022. Jejich výkon by měly nahradit obnovitelné zdroje energie.

Ekologické organizace ale po Německu požadují, aby po vzoru jaderných elektráren odstavilo i uhelné zdroje, jež jsou hlavním zdrojem emisí oxidu uhličitého (CO2), který podle vědců způsobuje globální klimatické změny. Uhelné elektrárny jsou nicméně v současnosti hlavním zdrojem elektřiny v Německu, na výrobě se podílejí z 45 procent.

Podle ministerstva hospodářství ale není odstavení uhelných zdrojů realistické. "Dokud větrné a solární elektrárny nemohou zajistit nepřetržitý dostatek proudu, bude třeba elektřina z uhelných a plynových elektráren," uvádí se v materiálech úřadu. Bez konvenčních zdrojů by podle ministerstva hrozily výpadky dodávek elektřiny, což by vedlo k odchodu průmyslu z Německa.

Ministerstvo se také obává o pracovní místa v oborech spojených s těžbou uhlí a výrobou elektřiny z něj. Podle úřadu firmy činné v uhelném hospodářství zaměstnávají na 50 000 lidí, většina z nich by v případě odstavení uhelných elektráren přišla o práci. To by podle ministerstva vyvolalo silné sociální napětí.

Poradci snížili odhad růstu německé ekonomiky

Hospodářští poradci německé vlády snížili odhad růstu německé ekonomiky na letošní rok na 1,2 procenta z předchozích 1,9 procenta. Své rozhodnutí zdůvodnili krizí v zahraničí a nepříznivým vývojem v Evropě. Další zpomalení růstu na jedno procento čekají příští rok. Skupina rovněž kritizovala program nákupu aktiv Evropské centrální banky.

Míra nezaměstnanosti má podle skupiny poradců zůstat letos i v příštím roce na 6,7 procenta. Inflace má letos činit jedno procento a příští rok zrychlit na 1,3 procenta.