Firmy ohrožené sankcemi vůči Rusku či postižené přírodními pohromami nemusejí své zaměstnance propouštět.

Vláda na pondělním zasedání schválila nové a vůči zaměstnavatelům vstřícnější parametry takzvaného kurzarbeitu.

Pokud nebude mít podnik pro své zaměstnance práci na plný úvazek a zároveň očekává, že se v dohledné době odbyt a výroba vrátí na původní úroveň, může pracovníkům vyplácet pouze polovinu jejich mzdy. Dalších 20 procent pak bude činit státní příspěvek.

Celkem tak budou zaměstnanci po dobu výpadku dostávat 70 procent své řádné odměny.

Vláda poskytne příspěvek nejdéle na půl roku, v případě opakovaných žádostí maximálně na dobu dvanácti měsíců.

O tom, že nastala situace, která opravňuje firmy pobírat podporu v rámci kurzarbeitu, bude formou nařízení rozhodovat vláda. Úřady práce začnou shromažďovat žádosti od jednotlivých firem, které pak čeká ještě jedno kolečko schválení na úrovni vládního kabinetu.

"Ještě ve druhém kroku, což byl zásadní požadavek pana ministra financí Babiše, vláda bude rozhodovat o každé jednotlivé žádosti," řekla novinářům ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová z ČSSD.

Po urychleném zavedení vstřícnějších parametrů kurzarbeitu volali exportéři i odboráři. Částečný pracovní úvazek měl být jedním ze stěžejních opatření, jak zmírnit dopady ekonomických sankcí vůči Rusku. Vývozci odhadují škody na stovky milionů korun.

"Je potřeba udělat vše pro to, aby režim začal fungovat už od ledna roku 2015," řekl nedávno předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Tak rychle nicméně ke změně nedojde. Jak v pondělí sdělila ministryně Marksová-Tominová, paragrafované znění zákona o zaměstnanosti by mělo oběma komorami parlamentu projít v příštích měsících. Samotný začátek fungování kurzarbeitu odhadla na jaro příštího roku.

Podle propočtů MPSV má zavedení kurzarbeitu státnímu rozpočtu ušetřit stovky milionů. Pokud by mělo o práci přijít pět tisíc lidí, musel by jim stát za půlroční podporu v nezaměstnanosti zaplatit přes půl miliardy korun.

Podpora pro stejný počet lidí v rámci kurzarbeitu přitom podle ministerstva dosáhne jen zhruba třetiny této částky, kolem 180 milionů.

V Česku už kurzarbeit existuje, v září roku 2012 formu tohoto opatření zavedla vláda Petra Nečase. Stát na kurzarbeit do konce roku 2015 vyčlenil 400 milionů korun. Zaměstnavatelé však o podporu zatím příliš nestáli a spolu se zástupci odborů kritizovali i nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto peněz příliš přísná.