Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, přezdívanou též ekonomická Nobelova cena, v pondělí ve Stockholmu získal profesor Jean Tirole z university v Toulouse. Po jedné hodině středoevropského času Tirola jako vítěze oznámila stockholmská porota v čele s tajemníkem Staffanem Normarkem.

Porota Francouze ocenila za analýzu tržních sil, průmyslových organizací a jejich regulace. Tirole se zabývá teorií her a pomocí ní nahlíží na problematiku oligopolů či monopolů a zajištění soutěžních podmínek v regulovaných hospodářských oblastech. 

Švédská komise ocenila zejména reálný posun v politikách jednotlivých zemí, který nastal po adaptacích výsledků Tiroleho výzkumů. Francouz totiž dokázal relativizovat tehdy zaběhnutou praxi, že za jakýchkoli podmínek je třeba hlídat ceny monopolních hráčů a bránit spolupráci vedoucí ke vzniku kartelů. Tirole totiž upozornil na externality vznikající z podobných tržních mechanismů, které do té doby zůstávaly nepovšimnuty.

Věnoval se hlavně trhům, na kterých z přirozených důvodů funguje monopol anebo působí jenom několik velkých hráčů. Publikoval studie o chování aktérů v regulovaných odvětvích, jako jsou telekomunikace nebo bankovnictví.

Francouzská média připomínají, že Tirole teprve třetím Francouzem, který kdy získal Nobelovu cenu za ekonomii. Prvním byl ekonom Gérard Debreu v roce 1983, a druhým Maurice Allais v roce 1988. Je to navíc vůbec poprvé od roku 2008, co "nobelovku" za ekonomii dostal pouze jeden člověk, a ne skupina ekonomů. A taky je Tirole mladší, než bývá u laureátů zvykem – je mu teprve 61, zatímco obvyklý průměr je 67 let.

Sám laureát Tirole komentoval svůj úspěch skromně: "Nikdy nejsme dobrými soudci své vlastní práce, takže jsem s něčím takovým nepočítal." 

Prvním gratulantem z francouzské vlády byl nový ministr hospodářství Emmanuel Macron. "Obrovská gratulace Jeanu Tirolovi," uvedl Macron na svém účtu na Twitteru. Radost neskrýval ani premiér Manuel Valls. "Po Patricku Modanovi (který minulý týden získal Nobelovu cenu za literaturu, pozn.red.) konečně další Francouz - gratulace Jeanu Tirolovi!".

Ekonomická Nobelova cena nepatří mezi ty "pravé", které přímo založil vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Začala se udělovat až od roku 1968 při třístém výročí založení švédské centrální banky. Uděluje ji ale Švédská akademie věd podle stejných principů, podle kterých jsou vyhodnocovány i ostatní Nobelovy ceny již od roku 1901. Stejně tak dostává vítěz ceny finanční odměnu v přepočtu 24 milionů korun.

Loňskými laureáty ceny se stali Američané Eugene Fama, Lars Peter Hansen a Robert Shiller, kteří ji dostali za empirickou analýzu cen aktiv. Pouze jednou vyhrála Nobelovu cenu za ekonomické vědy žena – v roce 2009 Elinor Ostromová.

Letos už byly uděleny všechny ostatní Nobelovy ceny. Za fyziku si ocenění odneslo trio Japonců Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Shuji Nakamura za vývoj modrých diod. Cenu za chemii Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Stefan Hell za nové metody v oboru mikroskopie. V medicíně si cenu odnesla trojice neurologů: americko-britský vědec John O'Keefe a norští manželé May-Britt Moserová a Edvard Moser. Oceněni byli za objev buněk, které mozku pomáhají v prostorové orientaci.

První z dvojice "nevědeckých" cen, za literaturu, získal francouzský spisovatel Patrick Modiano. Tu druhou, cenu za mír, si rozdělili indický aktivista bojující proti dětské práci Kailáši Satjárthí a sedmnáctiletá Pákistánka Malala Júsufzaiová, propagátorka vzdělávání dívek.