České dráhy nebudou v novém jízdním řádu zdražovat více než o inflaci, v mezinárodní dopravě vůbec. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl generální ředitel Českých drah Daniel Kurucz. Počet dopravních spojů se nezmění. Nový jízdní řád bude platit od prosince.

"Se změnou cenové politiky nepočítáme. V mezinárodní dopravě nepočítáme s žádným navýšením, u vnitrostátních spojů by zvýšení cen nemělo přesáhnout inflaci," uvedl Kurucz. Česká národní banka předpokládá v tomto roce inflaci 1,5 procenta.

Počet dopravních spojů bude zhruba stejný, denně vypravují ČD asi 7000 spojů, upozornil Kurucz. "Někde se posílilo, jinde si objednávky škrtly," podotkl.

České dráhy se v pololetí vymanily ze ztráty a vykázaly zisk po zdanění 158 milionů korun. Loni v pololetí skupina Českých drah vykázala ztrátu 510 milionů korun. Podle Kurucze stojí za zlepšením výsledků mimo jiné zvýšení tržeb u osobní dopravy a provozní úspory. Loňská ztráta 1,9 miliardy Kč může být v roce 2014 až o polovinu nižší, dodal Kurucz.

Počet cestujících se za prvních osm měsíců roku zvýšil meziročně o 645 000. "Je to díky akčním projektům, jako je třeba doprava na festivaly, sportovní akce," poznamenal.

Ředitel Českých drah také uvedl, že převod nemovitého majetku z ČD do Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) by v první etapě mohl drahám vynést kolem pěti miliard Kč. Celkem až sedm miliard Kč.

Podle Kurucze ČD veškeré záležitosti nutné k převodu připravily, takže nyní nic nebrání tomu, aby materiál šel z ministerstva dopravy na jednání vlády. Část peněz by mohla přijít do ČD už letos, dodal.

První etapa převodu majetku se týká budov a pozemků pod nimi, druhá převodu pozemků pod kolejemi. "U první etapy se pohybujeme na úrovni kolem pěti miliard Kč," uvedl Kurucz. Ta druhá je podle něj složitější, protože se musí oddělit katastrální území, takže se plánuje až na rok 2015.

Soukromí dopravci považují převod majetku za nedovolenou státní podporu. To by nyní měla posoudit Evropská komise a na národní úrovni případně Úřad na ochranu hospodářské soutěže.

Převádět by se měly i budovy

Spolu s převodem pozemků pod kolejemi by se měly převádět budovy, u kterých jsou ČD pouze spolumajitelem společně s developerskými společnostmi.

Jednoduchá situace je například u Hlavního nádraží v Praze, které má v dlouhodobém nájmu společnost Grandi Stazioni. Tento nájemní vztah se převede na nového vlastníka. Mezi problematická nádraží patří v tomto ohledu pražské Smíchovské nádraží, nádraží v Holešovicích, v Brně či Masarykovo nádraží v Praze.

Za tímto projektem, který by měl ČD přinést 700 milionů Kč, stojí finanční skupina Penta. Dráhy se snaží peníze získat dříve než po kolaudaci nově vybudovaného obchodního centra, jak vyplývá ze smluv, které byly uzavírány v letech 2004 až 2006, a podle Kuruczova posudku jsou nevypověditelné.

Dráhy připravily dodatky ke smlouvě, které řeší platební podmínky. Podle původní smlouvy totiž dostanou ČD peníze z výnosů projektu až po kolaudaci stavby, což může být v řádu několika let. "Smlouva je postavená tak, že vybudujeme společně obchodní centrum.

Museli bychom složit určitý díl peněz, další díl by složila protistrana. Stavěli bychom a dělili se o náklady," upozornil Kurucz. Ten, kdo za ČD smlouvu podepsal, již podle Kurucze v Českých drahách nepracuje.

Varianta, že by ČD do projektu investovaly peníze a společně s Pentou stavěly, není podle Kurucze pro dráhy reálnou. Jiná možnost připouští prodej pozemků protistraně, nicméně peníze by přišly až po dostavbě obchodního centra, za mnoho let.

"Jednáme s Pentou o tom, abychom nějaké peníze mohli dostat již letos. Navrhli jsme, že část (110 milionů Kč) dostaneme nyní do konce roku jako zálohu, druhou část po stavebním povolení a třetí po kolaudaci," dodal Kurucz.