Caroline Galvanová

- Vystudovala ekonomii a finance na univerzitách v nizozemském Groningenu a Tilburgu.
- Před nástupem do Světového ekonomického fóra působila v oblasti hospodářsko-politického poradenství v Británii.
- Poté pracovala pro Generální ředitelství hospodářských a finančních věcí Evropské komise.
- V rámci Světového ekonomického fóra zkoumá konkurenceschopnost Afriky a Evropy.

Pět let se konkurenceschopnost Česka propadala. Letos přišel obrat: v žebříčku Světového ekonomického fóra poskočilo z loňského 46. místa o devět příček vzhůru. O nedostatcích, které Česko brzdí, hovoří ekonomka Caroline Galvanová zodpovědná za hodnocení evropských a afrických zemí.

Česko si v žebříčku Světového ekonomického fóra polepšilo. Kde ale máme největší rezervy na jeho špičku?

Jednou z hlavních oblastí jsou investice do inovací. Kromě toho, že by měly být vyšší, je třeba se zaměřit také na lepší spolupráci univerzit a vzdělávacího systému s podnikatelským sektorem. Další oblastí je samotné vysokoškolské vzdělávání. Přestože počet absolventů v Česku je velmi dobrý, když se podíváme na jejich kvalitu, je stále co zlepšovat. A to zejména z pohledu dovedností, které absolventi univerzit uplatní v praxi ve firmách. Prostor pro zlepšení vidíme také v oblasti pracovního trhu. I když ve zprávě píšeme, že se situace zlepšila, v celkovém pořadí je Česko stále až na 62. místě ze 144 hodnocených zemí.

Z vaší analýzy je zjevné, že největší slabinou Česka je veřejný sektor, státní instituce a důvěra lidí v ně. Řadíme se na konec žebříčku po boku některých afrických zemí...

Ano, v této oblasti si Česko nevede dobře. V našem průzkumu jsme se ptali lidí z podnikatelského sektoru, jaké jsou největší překážky v jejich byznysu. Podnikatelé v Česku poukázali na tři oblasti: neefektivitu úřadů veřejné správy, korupci a politickou nestabilitu.

Při sestavování žebříčků vycházíte jak z tvrdých dat, tak z průzkumů. Nejsou ale průzkumy zkreslující třeba kvůli přehnanému pesimismu Čechů? Nechce se totiž věřit, že by tady korupce byla horší než v Africe.

Zhruba třetina výchozích údajů pochází z tvrdých dat od mezinárodních organizací, například od MMF, a dvě třetiny jsou tvořeny průzkumy vnímání situace. Je přitom jasné, že průzkumy mají silné i slabé stránky, jak říkáte. Jsou ale potřeba, protože díky nim získáme informace o oblastech, kde tvrdá data nejsou k dispozici v tak velkém balíku 144 světových ekonomik. Týká se to třeba právě oblasti veřejných institucí, ale také zmiňované spolupráce škol a byznysu. Pro ně neexistují kvantitativní data.

Průzkumy mají navíc ještě jednu výhodu, a to časovou. Když se podíváte na data poskytovaná třeba MMF, jsou obvykle nejčerstvější z roku 2013. Průzkum ale probíhal od letošního ledna do března a je tak aktuálnější, reaguje na aktuální situaci. Z těchto průzkumů je navíc možné získat řadu podnětů k diskusi mezi veřejným a podnikatelským sektorem.


2obalka Ekonom 2014 39- Jak si vede Česko v důvěře v politiky a názorech na korupci ve srovnání s Polskem a Slovenskem?

- Co je největším problémem českého trhu práce?

- A v čem bychom se měli inspirovat u severských zemí?

Celý rozhovor s Caroline Galvanovou najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru