U výsekového masa si české obchodní řetězce přidávají přirážku 30 až 40 procent, u mléčných výrobků i více než 100 procent a postupně stoupají. V úterý na to upozornila Potravinářská komora ČR.

Přirážky jsou v Česku mnohdy vyšší než v zemích západní Evropy, řekl Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR. Stát by proto podle něj měl jejich výši omezit.

"Obchodní přirážky řetězců trvale rostou a od loňského roku se u většiny výrobků zvýšily nejméně o 10 procent," uvedl Koberna.

Podle prezidenta komory Miroslava Tomana je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou zboží vyšší u výrobků s vyšší přidanou hodnotou než u komodit, mezi něž patří mléko či výsekové maso.

Příklad obchodní marže:

Tvaroh měkký (cena za kg):

- cena pro dodavatele po odečtení slev: 52,14,-

- prodejní cena včetně DPH: 124,90,-

- prodejní cena bez DPH: 108,61,-

- DPH 15%: 16,29,-

- přirážka v Kč: 56,47,-

- přirážka v procentech: 108,30

"Pojďme hledat důvody, proč výrobek, který je dodáván za zhruba 100 korun, je prodáván za více než 200," poznamenal Koberna. U některých specialit, jako jsou například některé druhy šunky od malých výrobců, je výsledná cena v obchodě oproti nákupní až trojnásobná.

Uvedl příklady, včetně obyčejného bochníku chleba. Průměrně si na něj řetězce přidaly marži 33 procent, někteří odběratelé ale i více než 40 procent. Velké rozdíly jsou u zpracovaných masných výrobků. U gothajského salámu měli tři odběratelé podle komory tři naprosto různé přirážky - od 28 do 124 procent. 

"Můj osobní názor je, že kdyby se dokázalo sáhnout do této oblasti obchodu, potraviny v Čechách by mohly být kvalitnější a mohly by být levnější, pouze zisky zahraničních řetězců by byly o něco menší," řekl Koberna s tím, že jediný, kdo s tímto může něco udělat, je stát.

Spotřebitelé koukají na označení kvality

Hospodářská komora v úterý také představila výsledky srpnového průzkumu agentury STEM/MARK, podle kterého označení kvality potravin více vnímá nejen odborná veřejnost, ale i běžní spotřebitelé. 

"Provedený průzkum přinesl poměrně optimistická zjištění týkající se postojů českých spotřebitelů a odborné veřejnosti ke značení kvality potravin. Dříve opomíjené značky kvality se začínají rozvíjet a stoupá jejich znalost," uvedl Koberna.

Nejvíce u evropských značek kvality potravin rostla znalost chráněného zeměpisného označení. "Největší spontánní povědomí mají respondenti o značce KLASA, tak jako tomu bylo v loňském roce," uzavřel Koberna.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru