Spotřebitelské ceny ve Venezuele stouply v srpnu oproti loňsku o 63,4 procenta. Země tak měla nejvyšší meziroční míru inflace v Latinské Americe. Takto vysoká míra (desítky procent) se označuje za inflaci cválající či pádivou.

Jak upozornila BBC, centrální banka navíc data o vývoji cen zveřejnila poprvé od května, což vyvolalo kritiku, že centrální bankéři je zadržovali z politických důvodů.

Stav venezuelské ekonomiky byl jedním z důvodů násilných opozičních protestů ze začátku letošního roku. Demonstranti, kteří požadovali mimo jiné rezignaci socialistického prezidenta Nicoláse Madura, tehdy často blokovali silnice, což vedlo k dřívějšímu zavírání obchodů a narušení dodávek zboží.

Maduro viní z inflační spirály právě několikaměsíční protesty. Ekonomové většinou vinu svalují na prudké zvyšování peněžní zásoby, tedy množství peněz v ekonomice, které zdaleka překračuje ekonomický růst. Poukazují i na nedostatek dolarů, kvůli němuž mnoho firem nemůže dovážet suroviny.

Banka v úterý místního času oznámila, že meziroční míra inflace byla v srpnu nejvyšší za šest let. V meziměsíčním srovnání ale inflace v srpnu třetí měsíc za sebou zpomalovala a dostala se na 3,9 procenta.

Podle některých médií centrální bankéři změnili metodologii, aby data o inflaci zlepšili. Banka podle agentury Reuters na žádost o vyjádření nereagovala.

Podle BBC banka nezveřejnila ani dílčí ukazatel nouze sestavovaný pro zboží, které mizí z pultů. Mnoho Venezuelanů přitom dál trápí nedostatek základního zboží, jako je mléko nebo mouka. 

Příští týden přestanou také přinejmenším na nějaký čas podle všeho vycházet nejstarší venezuelské noviny. Oblastní deník El Impulso, soukromý list se 110 let starou tradicí, ve středu oznámil, že mu dochází tiskový papír a od pondělí musí pozastavit výrobu tištěných čísel.

Vysoká inflace? Západ i Čína řeší opačný problém

Venezuelské problémy přitom kulminují v době, kdy Západ, ale i Čína řeší opačný (i když zatím ne tak výrazný) extrém. Srpnová meziroční míra inflace v eurozóně klesla na 0,3 procenta, což se již začíná blížit deflaci. Evropská centrální banka se proto již v červnu rozhodla k zavedení záporných úrokových sazeb – neboli opatření, které by mělo situaci korigovat. Největší evropská ekonomika – Německo – je nyní při úrovni 0,8 procenta nejníže za posledních čtyři a půl roku.

Tomu, aby i česká ekonomika neupadla do deflace a naopak se přiblížila svému dvouprocentnímu inflačnímu cíli, se zase od loňského listopadu Česká národní banka snaží předejít devizovými intervencemi. Prozatím se k cíli ale příliš nepřibližuje. Poslední, srpnové údaje ukazují na meziroční růst cen jen o 0,6 procenta.

V posledních měsících vykazuje inflaci okolo dvou procent i americká ekonomika. Ještě nedávno ale byla její míra výrazně pod touto hodnotou. Zatímco v předkrizových letech se pohybovala okolo tří až čtyř procent.

Na dvou procentech je meziroční srpnová inflace podle aktuálních čtvrtečních údajů i v Číně. Znamená to pokles z předchozích 2,3 procenta a zaostávání za tamním inflačním cílem vytyčeným na úrovni 3,5 procenta.

Související