Ne, že by to většinu tuzemské populace nějak vzrušovalo. Soudě podle zájmu o evropské volby, je Brusel pro 80 % Čechů zhruba tak daleko jako Mars a zhruba tak mu i rozumějí.

Ale přesto - jde o prestiž, o možnost lobbovat za zájmy své země (samozřejmě neoficiálně) z lepších pozic, možnost zobchodovat (pochopitelně v zájmu celé EU) nějaký ústupek ve svém resortu za vstřícnost kolegy. A jde i o vyjádření pozice a váhy, jakou ta která země v rámci unie zhruba zastává.

Takže když prosáklo, že Věra Jourová získá dopravu a navrch k tomu i celý vesmír, znělo to opravdu dobře. Znalci bruselských chodeb, zákoutí a zákulisí ale varovali, že ještě nic upečeno není.

A opravdu. Jean-Claude Juncker z trouby vytáhl úplně jiný koláč a na Věru Jourovou (čtěte Českou republiku) zbyl připálený růžek: oblast spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví. Nic bruselštějšího a nudnějšího asi už není.

Přání českých politiků se tedy nesplnila. Chtěli jsme resort regionálního rozvoje, dostalo ho Rumunsko, doufali jsme v dopravu, mají ji Slováci. Zajímavé (a s ohledem na společnou evropskou legislativu vlivné) životní prostředí má mrňavá Malta, jen o něco větší Slovinsko bude mít na starost vytvoření energetické unie. S ohledem na ukrajinsko-ruskou krizi jde o post, kde se skutečně bude něco dít.

Konkrétní jména nastupujících (a vlastně ani těch končících) eurokomisařů nikomu nic neřeknou. O konkrétní politiky tady ale stejně nejde. Jde o vyjádření vztahu EU ke svým členům, a naopak. Fakt, že váha resortu pro Jourovou se rovná hmotnosti ve stavu beztíže, mluví sám za sebe.

Související