První americký zdravotník, který se v západní Africe nakazil virem eboly, už je v péči lékařů univerzitní nemocnice v Atlantě a jeho stav se údajně zlepšuje. V sobotu ho tam podle AP okamžitě po příletu doprovodila policejní jednotka.

Další nakažená Američanka dorazí do USA v úterý. Někteří Američané proti převozu ze strachu z nemoci protestují. Lékaři však ujišťují veřejnost, že izolace pacienta je dokonalá a možnost nakažení dalších lidí je prakticky nulová.

Třiatřicetiletého doktora Kenta Brantlyho transportovalo z Libérie speciální letadlo vybavené izolační komorou na vojenské letiště ve státě Georgia. Stroj, který dokáže převážet najednou pouze jednoho pacienta, se obratem vrátil do Libérie pro devětapadesátiletou zdravotnici a misionářku Nancy Writebolovou.

Mnoho Američanů vyjádřilo strach z možného úniku nebezpečného viru z izolační jednotky. Například miliardář Donald Trump na svém twitterovém profilu protestoval proti převozu nakažených do USA. "Spojené státy mají svých problémů dost," napsal Trump. "Lidé, kteří jezdí na vzdálená místa, aby pomáhali, jsou úžasní, ale musí nést následky svého jednání," dodal.

Americké Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci (CDCP) obdrželo údajně mnoho "sprostých e-mailů" a přinejmenším stovku výhrůžných telefonátů. "Doufám, že náš pochopitelný strach z neznámého nepřevládne nad naším soucitem," uvedl ředitel CDCP Tom Frieden.

Podle zdravotníků je riziko rozšíření choroby téměř nulové, neboť atlantská Emoryho univerzitní nemocnice patří k nejlépe vybaveným zařízením pro léčbu vysoce nakažlivých nemocí v zemi. V roce 2005 jednotka ošetřovala pacienty s virem SARS, který se na rozdíl od eboly může šířit také vzduchem. "Budu jedním z mála, kteří se dostanou do blízkého kontaktu s oběma nemocnými, a o své zdraví strach nemám," uvedl virolog Bruce Ribner.

Jednotka intenzivní péče, na které se Brantly nachází, je hermeticky uzavřena před okolním světem, vzduch vycházející z ní je čištěn několika filtry. Všichni zdravotníci musí prý nosit celotělové ochranné obleky, které jsou po odchodu z místnosti dekontaminovány.

Spojené státy nyní plánují do Afriky vyslat dalších 50 odborníků. Šéf Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Thomas Frieden prohlásil, že američtí odborníci na západ Afriky odjedou do třiceti dní.

Frieden rovněž odmítl kritické hlasy, které s cestou expertů nesouhlasí, neboť prý znamená zdravotní hrozbu pro americké občany. "Ta nejdůležitější věc, kterou můžeme k ochraně Američanů učinit, je zastavit tuto nemoc u zdroje v Africe," dodal.

U dvou nigerijských pacientů, kteří byli od pátku v karanténě, se podezření na nákazu zákeřným virem nepotvrdilo. Zůstávají ale i nadále v nemocnici v Lagosu na pozorování. Na západě Afriky mezitím stále přibývají nové případy onemocnění.

Podle údajů WHO stoupl v západní Africe počet obětí krvácivé horečky způsobené virem eboly na 729. Za pouhé čtyři dny přibylo 57 nově nakažených. Celkem WHO eviduje už 1323 případů nákazy virem eboly.

Ebola je virové onemocnění způsobující vysokou horečku a krvácení. Není proti ní žádný lék ani vakcína, takže úmrtnost na ni je vysoká. Současná epidemie vypukla v únoru v Guineji a rozšířila se i do Sierry Leone a Libérie. Nedávné podezření na dva případy v Nigérii se nepotvrdilo. Vůbec poprvé se virus objevil v 70. letech v dnešním Kongu. Minulá vážná epidemie v roce 2000 postihla Ugandu, kde se nakazilo 425 lidí. Polovina z nich zemřela.