Pěti ruskými bankami, na něž od pátku dopadnou sankce Evropské unie, jsou Sberbank, VTB Bank, Gazprombank, Vněšekonombank a Rosselchozbank.

Podle agentury Reuters to vyplývá ze čtvrtečního seznamu finančních ústavů, které kvůli podílu Moskvy na ukrajinské krizi nebudou mít přístup na evropský finanční trh. Jejich dceřiných bank v zemích EU se podle Reuters postihy týkat nebudou.

Sankce jsou namířeny na největší ruskou banku Sberbank a další finanční ústavy, v nichž má stát nadpoloviční majetkový podíl.

Podle ve čtvrtek odsouhlaseného znění sankcí nebudou moci evropské společnosti a občané EU kupovat či prodávat ruské akcie a dluhopisy či jiné finanční nástroje s delší než devadesátidenní dobou splatnosti vydávané bankami či jinými institucemi, které budou působit v jejich zájmu.

Podle analytiků by to mělo omezit schopnost postižených bank poskytovat úvěry a tím snížit jejich zisky. Zákaz se však kvůli zmenšení dopadu na evropský finanční trh netýká poboček v zemích EU, což podle expertů může účinnost postihu omezit.

Největší ruská banka Sberbank, kterou ovládá tamní centrální banka, působí ve střední Evropě od roku 2012, kdy koupila část rakouské Volksbank a přes ni ovládla i pobočky v dalších zemích včetně České republiky.

Dohromady podle agentury AP ruské státní banky loni vydaly dluhopisy za 15,8 miliard eur (přes 435 miliard korun), z čehož téměř polovinu na evropských trzích. EU hodlá podle Reuters sledovat, zda se bankovní domy nebudou snažit financovat svoji úvěrovou činnost prostřednictvím evropských poboček.

Třetí největší bankovní ústav v zemi Gazprombank na omezení přístupu na evropský trh reagovala prohlášením, že neohrozí její finanční stabilitu, neboť disponuje velkými peněžními rezervami.

Sankce se vedle bank týkají rovněž například obchodu se zbraněmi, který je zcela zakázán, dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl, na nějž budou potřeba zvláštní licence, či vývozu zboží dvojího využití použitelného pro civilní i vojenské účely.

Podle představitelů EU jsou restrikce koncipovány tak, aby co nejméně zasáhly členské země a co nejvíce ruskou ekonomiku. Moskva na ně již tento týden reagovala kritikou, podle níž jsou "destruktivní a krátkozraké".

Nové sankce jsou namířeny i proti třem ruským firmám a osmi osobám. Postiženými firmami jsou Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor, zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym. Sankční seznam EU tak nyní zahrnuje celkem 95 lidí a 23 firem.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru