V Česku jsou podle výzkumu Světového ekonomického fóra druhé nejhorší podmínky pro rozjezd podnikání ze všech zemí Evropské unie. Zástupci domácích firem účastnících se studie označili tuzemské prostředí pro začínající podnikatele jako nepříznivé, což zařadilo ČR jen těsně před poslední Španělsko.

"Je to další ze studií, které nás pořád nestaví do zrovna pozitivního světla. Založení firmy, ať už z hlediska procesního nebo časového, je v tuzemsku stále náročné," uvedl Michal Gabriel, ředitel factoringové společnosti Bibby Financial Services, která se na začínající (start-up) firmy zaměřuje.

Začínající podnikatelé jsou navíc často závislí na jednom či dvou dominantních odběratelích. Poměrně dlouho trvá, než se jim podaří zajistit si určitou stabilitu. "Také u nich výrazně pokulhává finanční řízení firmy, a tím klesá možnost získat finance od bankovního ústavu. Na startupové podnikání, které je hodně rychlé, nejsou banky připraveny. Nejsou schopny poskytnout rychlý úvěr. Start-up přitom většinou nefunguje déle než tři roky," uvedl Jan Beránek ze serveru Lupa.cz.

Řada začínajících podnikatelů tak využívá jiné formy provozního financování. "Factoring je flexibilnější, věnuje se spíš budoucnosti než minulosti. I malá firma, která začíná s nízkými, stotisícovými obraty za měsíc, může mít zajímavé zakázky a odběratele. Sledujeme riziko odběratelů, čímž eliminujeme krátkou dobu historie firmy. Poskytujeme peníze na jejich zakázky," upozornil Gabriel.

Podle výzkumu Světového ekonomického fóra udělalo v ČR alespoň základní krok k založení firmy pouze 15 procent obyvatel, což je nejhorší výsledek ze všech zemí EU. To není velké překvapení vzhledem k tomu, že se v tuzemsku prvních pěti let dožije pouze 22 procent start-upů, zatímco evropský průměr je 50 procent. "Co se týká legislativního rámce, začínajícím i již etablovaným podnikatelům nevadí tolik jednorázová administrativa spojená například se zahájením podnikání, ale neustálé následné změny," podotkl Gabriel.

Primární problém není v tom, jestli je sazba v oblasti daní vyšší, či nižší. Komplikací jsou časté výkyvy a přibývající nároky. "Například otázka takzvaného ručení za DPH z loňského roku. Stát takto přenáší na podnikatele něco, co sám nezvládá. Neumí vybírat daně, tak to odnesou živnostníci. S tím se často setkáváme, celá řada menších firem se až od nás dozvěděla, kde se má registrovat a jak vůbec postupovat," dodal Gabriel.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru