Merkur Toys

Výrobce učebních pomůcek, stavebnic, hraček a modelů vlaků se sídlem v Polici nad Metují.

Firma vznikla v roce 1991, navazuje na tradici stavebnic Inventor a Merkur z roku 1920.

Firma má 65 zaměstnanců.

Obrat činí 75 milionů korun.

Na export jde zhruba třetina produkce.

Hlavní zahraniční trhy jsou Slovensko, Rakousko, Francie, Nizozemsko, Velká Británie.

Jaromír Kříž (62)

Majitel společnosti Merkur Toys.

Vystudoval strojírenství na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci, dále získal pedagogické vzdělání a absolvoval dvouleté postgraduální studium na VŠE.

V textilce Tepna Náchod začínal jako seřizovač. Působil také jako ředitel středního odborného učiliště, v letech 1982 až 1989 řídil exportní závod Tepna 12.

Restituoval bývalou tkalcovnu svého dědy v Polici nad Metují a obnovil výrobu stavebnic Merkur.

Je ženatý a má dva syny; Jaromír Kříž mladší pracuje ve firmě jako technický ředitel.

Současná společnost Merkur Toys má v Polici nad Metují dvě provozovny, neboť se v ní proťaly osudy dvou podnikatelských záměrů zrozených v jednom městě. Stavebnici vymyslel Jaroslav Vancl. Ten byl sice dobře hodnoceným pracovníkem, v těžkých dobách po první světové válce však pomáhal zorganizovat dělnickou stávku a o zaměstnání přišel.

Ze vzdoru si v roce 1920 založil vlastní firmu Inventor. Ta nejprve vyráběla stejnojmennou stavebnici, jejíž kovové dílky se spojovaly háčky. Zhruba o pět let později byl tento princip nahrazen šroubky s matičkami a stavebnice dostala název Merkur.

Nabídku pak doplnily vláčky a stavebnice budov Metropol. Po druhé světové válce se Jaroslavu Vanclovi ještě podařilo produkci obnovit, na počátku padesátých let však byla jeho firma znárodněna. Výroba stavebnic v Polici nad Metují ovšem pokračovala; podnik zahraničního obchodu Pragoexport je vyvážel prakticky do celé Evropy.

Dědova tkalcovna

Druhým pilířem dnešní společnosti byla mechanická tkalcovna, kterou po první světové válce vybudoval na okraji Police nad Metují Josef König, dědeček Jaromíra Kříže. I tento malý podnikatel po únoru 1948 o svou továrnu přišel, byť teoreticky se na ni vzhledem k počtu pracovníků znárodnění vztahovat nemělo. V roce 1989 areál tkalcovny již 15 let nesloužil svému účelu. Staly se z něj sklady a chátral.

Otec Jaromíra Kříže byl vedoucím mlékárny, maminka vedla školní jídelnu. Jeho to však lákalo zpět do dědova světa strojů a textilu. Absolvoval strojní průmyslovku a inženýrský diplom obdržel na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci, později získal ještě pedagogické a ekonomické vzdělání.

Jeho prvním zaměstnavatelem byla tehdy gigantická textilka Tepna Náchod. Několik měsíců tam seřizoval stroje, pak působil na personálním oddělení, kde měl na starosti zaučování pracovníků z dětských domovů. Posléze se stal asistentem podnikového ředitele a následně dostal za úkol vybudovat a vést moderní střední odborné učiliště.

Škola měla až 600 žáků a Kříž prosazoval, aby se učili za využití názorných pomůcek a audiovizuální techniky, což jej mnohem později přivedlo k myšlence vytvořit na bázi Merkuru univerzální systém učebních pomůcek.

Prosadil velké restituce

V letech 1982 až 1989 byl šéfem jednoho z výrobních závodů Tepny - šlo o továrnu zaměstnávající 550 lidí, jejíž produkce byla určena na export. Pak ještě následovalo intermezzo v Jednotě Hronov, kde zastával funkci obchodně-technického náměstka. V té době však již začal usilovat o dědovu tkalcovnu. Angažoval se v Unii pro navrácení znárodněného a združstevněného majetku, která sepsala petici požadující revizi zestátnění.

Původně se majetkové restituce měly vztahovat jen například na domy a drobné provozovny. Záměr restituovat také celé továrny nejprve v tehdejším Federálním shromáždění neprošel, chyběly však jen asi čtyři hlasy. "Před budovou parlamentu jsme proto jednotlivé poslance přesvědčovali, aby se to zvrátilo," vzpomíná Kříž. Federální shromáždění nakonec skutečně revokovalo své usnesení, takže prošly i takzvané velké restituce. Výsledek celého privatizačního procesu však byl podle Kříže nakonec trochu jiný, než tehdy věřil: kuponová privatizace ekonomiku poškodila, protože spousta významných podniků po ní zanikla a na to doplatily i některé restituované firmy.

Sám se nicméně překážek nezalekl a příležitost si nenechal vzít, přestože restituovaná dědova továrna byla v naprosto dezolátním stavu. Protože byl strojař, rozjel v ní nejprve kovovýrobu. V roce 1994 potřeboval něco obrábět na soustružnických automatech. Šel tedy do tehdejší společnosti Komeb (bývalého Inventoru, kde se vyráběl Merkur), kde takové stroje už půl roku zahálely, protože firma prožívala vážné finanční těžkosti. Požádal, zda by mohl odkoupit jeden automat, ale nešlo to. Pronajal si tedy celý provoz, jenže za 14 dnů byl na firmu Komeb vyhlášen první novodobý konkurz v dějinách České republiky. Jaromír Kříž tak sám stál před vážným problémem, protože pro zamýšlenou výrobu již najal zaměstnance. Po složitém jednání se soudem a správcem konkurzní podstaty se mu podařilo zařízení odkoupit. Následně, když soudy kvůli právní formě původního Inventoru odmítly restituční nároky dědiců Jaroslava Vancla, koupil v dražbě také objekt, kde se Merkur vyráběl.

Vláčky, s nimiž si lze hrát

Jakožto člověk se strojním a pedagogickým vzděláním se pro stavebnice nadchl a rozhodl se, že jejich výrobu obnoví. To se mu podařilo, a nezůstalo jen u stavebnic. Někdejší Inventor totiž nabízel rovněž elektrické vláčky, tuto produkci však musel zastavit v roce 1968, neboť Rada pro vzájemnou hospodářskou spolupráci rozhodla, že vláčky se mají vyrábět jen v NDR. Všechny potřebné nástroje pak skončily ve šrotu. "Měl jsem vláčky rád. Od mládí jsem snil o tom, že tu výrobu jednou obnovím," líčí Kříž.

Zatím jste si přečetli 70 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru