Kdy přestane centrální banka škrtit korunu

O dalším osudu intervence ČNB vůči koruně v pořadu Alter eko diskutovali ekonomové Helena Horská a Tomáš Holub.

Od intervence proti koruně uběhlo sedm měsíců. Kde všude se už projevila?

Především se projevila v cenovém vývoji. Inflace sice klesla na velmi nízké hodnoty, ale zůstala v kladných číslech, což si centrální banka přála. Návrat na vyšší hodnoty, blíže k dvouprocentnímu cíli, uvidíme až v dalším průběhu roku. Zatím je to tak spíše vidět jen na struktuře inflace; první dopady už jsou ale patrné i v reálné ekonomice. Velmi dobře se začalo dařit vývozu, což samozřejmě není jen zásluha oslabení kurzu.

Co se musí ještě stát, aby Česká národní banka opustila současný kurzový režim?

Obecně řečeno, režim opustíme ve chvíli, kdy si budeme jisti tím, že se k němu nebudeme muset v dohledné době vracet. I my to totiž vnímáme jako výjimečné opatření dané tím, že nám hrozil výjimečný cenový vývoj, tedy deflace. Pro centrální banku tak bude důležité, aby viděla, že se inflace vzdálila od deflačních vod a že se i po oslabení režimu oslabeného kurzu koruny udrží v blízkosti našeho dvouprocentního cíle.

Jak konkrétně tedy ten stav, kdy začnete zvažovat opuštění režimu, bude vypadat?

Pravděpodobně to bude situace, kdy bude domácí ekonomika už natolik robustně rozjetá, včetně mzdového vývoje, že bude vytvářet sice mírné, ale trvalé inflační tlaky. Ty umožní, že i po opuštění kurzu jako nástroje měnové politiky inflace setrvá poblíž dvou procent. Nebude nám tak hrozit, že inflace začne opět padat výrazně pod cíl, možná až na hranici deflace, což by opět donutilo centrální banku uvažovat o nějakých výjimečných opatřeních.

Nakolik ovlivní rozhodování ČNB Evropská centrální banka, která agresivně uvolnila měnovou politiku? Podle mě vzniklo riziko, že koruna po opuštění fixního režimu posílí.

Pokud by ECB udržovala velmi uvolněnou měnovou politiku a ČNB by začala zpřísňovat, tak premisa, že by to podporovalo posílení koruny, je nasnadě. Z tohoto pohledu je to pro nás faktor, který může oddalovat opuštění současného režimu. Koneckonců, viděli jsme, že se výnosové křivky na finančních trzích po tom opatření hodně zploštily, posunuly dolů. Je zde výhled, že minimálně do roku 2015 budou úrokové sazby v eurozóně na ultranízkých hladinách. Opouštět v takovém prostředí náš režim by mohlo být náročné. Na druhou stranu je ale pravda, že ECB přijala své opatření proto, aby zabránila deflačnímu riziku v eurozóně a aby přiblížila inflaci svému cíli, který se blíží dvěma procentům.

Jinými slovy, ve střednědobém horizontu by krok ECB mohl české ekonomice pomoci.

Pokud bude ECB úspěšná, budeme z eurozóny dovážet méně deflačních tlaků než v tuto chvíli. Z tohoto pohledu bych skutečně řekl, že je krok ECB střednědobě spíše pozitivní zprávou. Koneckonců, pokud to přispěje k oživení ekonomiky eurozóny, bude z toho profitovat i český vývoz, což se v Česku dříve nebo později přelije do vývoje mezd, investic a tak dále. A to by pak pomohlo vytvořit prostředí pro ukončení diskutovaného režimu.

AlterEko - Helena Horská si pozvala Tomáše Holuba

Přehrát video

Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC