Na trh, kde nyní dominuje americký Boeing a evropský Airbus, chce brzy proniknout i Čína. Asijská země začíná vyrábět svá první dopravní letadla. S několikaletým zpožděním oproti původním plánům vstupuje na trh s menším strojem ARJ21, určeným pro 90 pasažérů a kratší trasy.

Čínská státní letecká firma Comac (Commercial Aircraft Corporation of China), která letoun vyrobila, však již chystá i ambicióznější projekty. Ve spolupráci s ruskou společností United Aircraft vyvíjí větší dopravní letoun, pojmenovaný C919.

"Čína se chce prosadit v oblasti, v níž zatím veškeré zisky plynou do zámoří - k Boeingu a Airbusu," řekl Will Horton, americký letecký analytik, listu New York Times. Právě Asie je přitom klíčovým trhem budoucnosti. V příštích 20 letech podle studie firmy Boeing bude Čína potřebovat přes 5500 dopravních letadel v hodnotě kolem 780 miliard dolarů.

Dokáže-li si země letadla vyrábět sama, vytvoří tisíce nových pracovních míst, prohlásili čínští vůdci a v roce 2008 s tímto cílem vznikla v Šanghaji firma Comac. Na své první letouny ARJ21 v ceně zhruba 30 milionů dolarů za kus má zatím přes 200 objednávek - bude zásobovat například domácí aerolinky Chengdu Airlines.

"Chystáme se i na mezinárodní trh," řekl Tchien Min, šéf Comacu. Čína by tam chtěla konkurovat především cenou. O připravované velké dopravní letadlo C919 projevila zájem například společnost pronajímající letadla GE Capital Aviation Services či nízkonákladová britská aerolinka Ryanair. Kvůli průtahům se však nezačne vyrábět dříve než v roce 2018 a konečná cena zatím není známa.

Čína není jediná, kdo se pokouší na tomto trhu uplatnit - podobné plány má například japonská společnost Mitsubishi, která nyní vyvíjí podobné menší regionální letadlo, jako představili Číňané. Avšak i ona se potýká s četnými problémy a zpožděními.

Úspěšnější je zatím Peking ve zbrojním sektoru. V oblasti multifunkčních bojových letounů se stal třetím největším exportérem po USA a Rusku, a to díky dodávce stovky svých letounů typu JF-17 Thunder do Pákistánu. Ten za ně zaplatí 2,5 miliardy dolarů.

Čína s úspěchem nabízí i svůj vojenský výcvikový letoun K-8. Mezi zákazníky patří například Egypt, Barma, Zimbabwe či Súdán.