Některým z nich chybí vzdělání, jiným znalost jazyka či praxe. Některé musejí pečovat o postižené dítě, další mají samy zdravotní problémy. Příběhy žen, které našly práci v projektu Ironing Ladies, se různí, všechny ale spojuje to, že nemohou dlouhodobě sehnat práci. A že umějí prát a žehlit. Proč tedy jejich zkušeností z domácnosti nevyužít? Přesně to je základní myšlenkou start-upu Ironing Ladies, který na jaře 2013 založili studenti Martin Jůza a Jan Roháč.

Princip projektu je jednoduchý – firma nabízí zákazníkům vyprání a vyžehlení prádla, přičemž na práci najímá sociálně znevýhodněné ženy. Těm je vždy zakázka přivezena až do bytu, takže si mohou přivydělat i ty z nich, které z nějakého důvodu potřebují pracovat z domova.

Ironing Ladies se snaží o propojení byznysu se sociální pomocí. Podle Jana Roháče tomu tak ale nebylo od začátku. „Původně jsme měli v plánu založit internetovou poradnu nazvanou ‚Vyžehli to‘ a ‚žehlit‘ jen partnerské problémy,“ usmívá se Roháč.

„Shodli jsme se ale nakonec, že to je pitomost a že větší smysl má možná regulérní žehlení prádla. A že by bylo dobré našemu záměru dodat sociální rozměr,“ vzpomíná spolumajitel start-upu. Jeho společník Jůza dodává: „Od začátku jsme nechtěli mít anonymní službu, ale personalizovanou. Chtěli jsme mít nějaký příběh.“

Sto padesát příběhů

Základním předpokladem úspěchu bylo samozřejmě najít vhodné pracovnice. Studenti původně chtěli vylepit inzeráty na úřadech práce, pak ale nápad přehodnotili. „Uvědomili jsme si, že nezaměstnané paní z úřadu práce hledají primárně plný úvazek, který my jim zatím nabídnout nemůžeme. Tak jsme nakonec raději zvolili internetové portály, kde jsme zájemkyně požádali, aby nám napsaly svůj příběh. Proč nemají práci a podobně,“ vysvětluje Roháč.

Na nabídku zareagovalo více než 150 žen. Při čtení jejich dopisů si začínající podnikatelé podle svých slov teprve uvědomili, jak špatná situace na trhu práce skutečně je, a rozhodli se projekt za každou cenu dotáhnout do konce. „Ze všech zájemkyň jsme si nakonec vybrali asi osm. Důležité pro nás bylo, že nemohou sehnat práci a jsou z nějakého důvodu fixované na svoji domácnost. Že nemohou jen tak docházet,“ líčí Jůza.

Nechtějí sát peníze od státu

Majitelé Ironing Ladies si potenciální pracovnice nejprve vyzkoušeli. Osobně navštívili jejich domácnosti, kde si nechali vyžehlit vlastní oblečení. „Potřebovali jsme ověřit, jestli spolupráce bude klapat. Jedna z žen třeba kouřila, to jsme si nemohli dovolit. Takto jsme si ověřili, jak paní žijí, v jaké jsou situaci, zda si třeba nevymýšlejí a jestli umějí dobře žehlit. Ne že bychom to jako kluci úplně poznali,“ směje se Roháč.

Zpravidla šlo o ženy, které mají postižené děti nebo zdravotní problémy. S většinou z nich Ironing Ladies spolupracuje dosud. „Pro ně je to prospěšné vytržení z rutiny. Jsou hrozně rády, že tu práci mají. Šokovalo nás třeba, když nám jedna paní řekla, že ji nebaví sát peníze ze státu, že by taky ráda něco vracela, ale nemá na to jakékoli prostředky, když musí být pořád doma,“ vzpomíná Jůza.

Nejvíc stojí doprava

Začátky projektu nicméně nebyly jednoduché. Podnikatelé neměli k dispozici větší finanční prostředky a investora nesehnali. Postupně se ale studentům podařilo ušetřit zhruba 50 tisíc korun, které do start-upu vložili.

„Vklad se nám ještě nevrátil, navíc podnik dotujeme vlastním časem. Honza to má na plný úvazek, rozváží denně prádlo. Naše tržby působí zatím hrozně srandovně. V průměru máme měsíčně zhruba jednadvacet objednávek, takže máme obrat 12 600 korun,“ povzdechne si Roháč. „Roste ale každý měsíc,“ dodává jeho kolega Jůza optimisticky.

K optimismu má start-up důvod. Nedávno totiž začal vyjednávat s velkými firmami, které mají zavedený dress code, a jimž by tak mohly služby Ironing Ladies přijít vhod. Vyjednávání už přineslo i prvního zákazníka – ČSOB.

„Čistě individuální zakázky nám nestačí. Hledáme velký objem prádla na jednom místě. Tím hrozně ušetříme na dopravě, která je naším největším nákladem. Směřujeme k tomu, aby paní neměly jen nepravidelné brigády, ale spíš part-time job,“ vysvětluje Jůza.

Pokud se tyto plány povede uskutečnit, pak by se podle něj dalo uvažovat i o rozšíření služeb. „Některé z našich zaměstnankyň jsou bývalé švadleny, to by se dalo zužitkovat,“ plánuje Roháč.

Článek vyšel v květnové příloze Podnikání v Hospodářských novinách. 

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru