Financial Times zveřejnily článek s provokativním názvem „Nudná prezentace je defraudace“. Přinášely tak zprávu o jednom americkém manažerovi, který byl vyhozen z práce pro své k smrti nudné prezentace, kterými otravoval své kolegy i klienty. Když se proti propuštění bránil soudně, prohrál a firma ještě vymohla odškodné. Soud uznal, že manažer svými nudnými prezentacemi poškozoval zájmy firmy a ta přicházela o zisk.

Nudit při prezentacích se v práci ani v životě nevyplácí, ačkoliv to nemusí vždy skončit u soudu. Klíčem jak si získat publikum na svou stranu je dialog. Posluchače je možné zapojit, aniž by si toho všimli, prostřednictvím humoru. Čím dříve lidi rozesmějete, tím větší máte šanci získat si jejich pozornost a sympatie.

Vtip, který na začátku odlehčí atmosféru, může být i shozením tématu nebo mluvčího. Lidé zpozorní a řeknou si: „Aha. Tohle je něco jiného. To mě bude asi bavit.“ Vtip vlastně znamená změnu perspektivy. Přidáním nečekaného kontextu.  To je věc, která se dá natrénovat před každou prezentací. Existují improvizační techniky, které vás dovedou připravit na nečekané věci.

Autenticita

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

V čem se liší strhující prezentace Steva Jobse a nudné pouštění slidů? Je to autenticitia. Tento muž dával svým posluchačům něco ze sebe. Odhaloval se, byl bezprostřední. Dával svým divákům najevo, že to, co jim představuje, je pro něj životně důležité, ale zároveň neváhal si ze svého života i smrti dělat legraci.

Publikum takového spíkra doslova hltá. Jeho vystoupení není monolog, ale rozpravou nad tématem, do kterého se zapoje i publikum. Najednou tvoří společně dílo, na němž oběma stranám záleží.  Výraz „získat si publikum“ napovídá, že mluvčí musí nejprve nabídnout něco pravdivého ze sebe sama. Pokud není ke svému publiku otevřený, jedná se o manipulaci.

Nestačí být dobrý ve svém oboru. Pro úspěch je nutné umět sebe a svůj byznys dobře prezentovat. Bezprostřední a vtipná prezentace je známkou sebevědomí toho, kdo představuje svou vizi. Přirozené sebevědomí je předpoklad dobrého manažera. Člověk, který si je vědom sám sebe, nemůže být nudný.

Trénink existence v přítomném okamžiku je podstatou improvizačních technik používaných ke zdokonalování prezentačních a komunikačních dovedností. Improvizace aplikovaná do korporátního prostředí přináší v současnosti překvapivé výsledky v oblasti rozvoje manažerů a zaměstnanců firem.

Vytrénujte se pomocí improvizace

Improvizaci poprvé pro osobní rozvoj aplikoval Brit Keith Johnstone, divadelní režisér a vizionář. Herce vedl tak, aby byli schopni reagovat na nepřipravené situace na jevišti. Poté se improvizace dostala do firemního prostředí a začala být využívána i jako nástroj pro rozvoj zaměstnanců a managementu. Dnes pozorujeme její vlivy především v západních zemích, do České republiky se dostává velice pomalu i kvůli české skepsi vůči jakýmkoliv alternativním směrům.

Souboj otázek

Téma: Jízda autobusem

A: Máte tady volno?

B: Vidíte tu snad někoho?

A: To je Vaše taška na sedadle?

B: Proč jste to neřekl dřív?

A: Nejste náhodou hluchý?

B: Vy jste se mě na to již ptal?

Cvičení probíhají ve skupinách nebo jednotlivě. Pokud se jedná o skupinová cvičení nebo workshopy, je vhodné jejich průběh měnit v souvislosti s reakcemi účastníků. Dostávají tak mnohem lepší a rychlejší zpětnou vazbu, jsou pod tlakem a jsou nuceni soustředit se na více vjemů naráz. Samozřejmě, že příval těchto informací nezvládají. To je ale přesně ta očekávaná chvíle. Pak se totiž začínají projevovat ty nejzákladnější charakterové rysy účastníků a právě nyní je možné je správně identifikovat a plně rozvíjet.

Mezi skupinová cvičení, která slouží pro rozvoj prezentačních dovedností, patří například „Souboj otázek“, v jehož průběhu musejí účastníci na otázku odpovídat vždy další otázkou a rozvíjet tak téma, které bylo předem stanoveno. (příklad viz. box napravo).

Dalším cvičením může být například „Máš minutu!“, kdy je v rámci jedné minuty nutné hovořit o dvouslovném tématu, které bylo zadáno druhým účastníkem.

Velice dobré je také prezentované téma pojmout vždy jako celistvý příběh. Toto lze cvičit například tak, že příběh své oblíbené knihy zasadíte do šesti jednoduchých obrazů tak, aby zůstal zcela srozumitelný. Tyto obrazy si poté zapište jako krátký popis děje. Tímto tvůrčím procesem vznikají například vtipy. Základní esencí vtipu je právě redukce informací.

Ovládnutím těchto technik získávají lidé větší pohodu při přípravě svých prezentací. Dokáží se soustředit na skutečně klíčové body v tématu a příběh, který publiku představují, je kompaktní a ve výsledku plyne velice přirozeně. Navíc přestávají být nervózní, získají mnohem více sebedůvěry a prostoru pro prezentaci nejen nějakého tématu, ale i sebe sama.