Evropská komise předpokládá v letošním roce zpomalení hospodářského růstu Ruska na jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).

Přes zrychlení výkonu ruské ekonomiky ve druhé polovině loňského roku na konečných 1,3 procenta čeká komise letos slabší výsledek mimo jiné kvůli důsledkům geopolitického napětí kolem Ukrajiny. Komise to uvádí ve své jarní makroekonomické předpovědi.

Evropská unie kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym zmrazila majetek a zakázala vstup na své území zhruba pěti desítkám osob z Ruska i z Krymu, především politikům, vojákům či pracovníkům tajných služeb. Na rozdíl od Spojených států, jejichž opatření cílí také na některé ruské firmy či banky, ale právní základ evropských sankcí zatím neumožňuje postihovat společnosti.

O tom, v jakém rozsahu by podobný krok bylo možné udělat a jak věc právně podložit, v pondělí večer podle informací ČTK velvyslanci unijních zemí nerozhodli. Znovu o tom budou jednat ve středu. Jejich případná doporučení by mohli potvrdit ministři zahraničí osmadvacítky na své schůzce plánované na příští pondělí. Pokud se nedomluví, bude zřejmě právě na lídrech diplomacií, aby věc dotáhli do konce.

Evropská komise také připravuje analýzy možných podob a dopadů širších hospodářských sankcí, které by postihly například celá odvětví ruské ekonomiky. O jejich spuštění by v případě další eskalace konfliktu musel zřejmě rozhodnout unijní summit.

Evropský komisař Siim Kallas, který zodpovídá za hospodářské a měnové otázky, novinářům přípravu plošných sankcí potvrdil. Uvedl, že jsou zvažovány tři scénáře, z nichž ten nejvýraznější by ovlivnil i růst evropského hospodářství.

To má podle jarní prognózy v celé EU letos vzrůst o 1,6 procenta a v zemích eurozóny o 1,2 procenta. Příští rok by unie měla potvrdit, že se jí daří zvládat důsledky krize a růst zrychlit na dvě procenta v celé EU a na 1,7 procenta v zemích platících eurem.

Odborníci připravující možnou třetí fázi sankcí se podle diplomatů snaží nalézt vyvážený model, který by dopady rovnoměrně rozdělil mezi členské země. "Některé země jsou důsledkům vystaveny více, některé méně. Samozřejmě pobaltské země a státy jako Finsko nebo Kypr, které mají větší ekonomické vazby s Ruskem, mohou být postižené více," poznamenal dnes Kallas.

Připomněl také, že nyní velmi silná evropská diskuse o snížení energetické závislosti na Rusku a o související problematice se vede už od roku 2006.

"Je také jasné, že tato krize má vážný dopad na ruskou ekonomiku," zdůraznil eurokomisař. Polovinu příjmů ruské centrální vlády podle něj tvoří právě peníze z prodeje ropy a zemního plynu. Přerušení dodávek by tak podle něj znamenalo také pro Rusko výrazné finanční ztráty.

Mezinárodní měnový fond (MMF) na konci dubna snížil svůj odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 0,2 procenta z dříve očekávaných 1,3 procenta. MMF zároveň očekává, že odliv kapitálu z Ruska letos dosáhne 100 miliard dolarů (1,9 bilionu korun). Kallas připomněl, že jiné odhady hovoří o ještě vyšších částkách a že ruská centrální banka už utratila velké peníze ve snaze stabilizovat rubl, který je vývojem situace postižen.

Evropská makroekonomická předpověď mimo jiné také uvádí, že objem soukromých investic loni v Rusku klesl o 0,1 procenta. O rok dříve přitom rostl o 6,3 procenta. Důvodem je podle komise především dokončení obřích infrastrukturních projektů spojených s nedávnou zimní olympiádou v Soči.

Letos je přitom v souvislosti se zhoršujícím se investičním klimatem, rostoucí nejistotou, odchodem kapitálu do zahraničí a vyššími náklady na financování projektů očekáván další pokles investic.

"Další sankce mohou mít pro Rusko dalekosáhlé důsledky a vést k dalšímu zhoršení ekonomického výhledu na roky 2014 a 2015," stojí v prognóze. Pokud by se politické napětí do konce letošního roku uklidnilo, měl by v roce 2015 Rusko podle údajů komise čekat dvouprocentní růst ekonomiky.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru