EKONOM: Čechy s Němci spojuje kutilství, říká jednatelka českého Kärcheru

Podle ní už Němci nepovažují Česko za východní Evropu. Stále se tu sice projevuje nižší kupní síla, nicméně tržby firmy vzrostly loni skoro o čtvrtinu.

Začínala jste v JZD Slušovice. Vidíte nějaké styčné body s německým koncernem?

Jde o dva odlišné světy, které dělí čtvrt století, jednu věc jsem se však ve Slušovicích naučila. Družstvo odměňovalo manažery i za zisk oddělení, které řídili, což tehdy bylo nezvyklé. Dnes nám připadá samozřejmé, že účelem podnikání je profit, ale ve dvaceti letech to pro mne bylo novinkou.

V čem se odlišují požadavky dnešního českého a německého zákazníka?

Hlavní rozdíl spočívá v kupní síle, ve schopnosti a připravenosti investovat, což platí i o profesionální sféře. U nás musejí výrobky sloužit déle a častěji se opravují, zatímco Němci více vyměňují. Když výrobce otevíral muzeum, poslali jsme mu vysokotlaké myčky, které zde fungovaly dvacet let. To by v Německu bylo nemyslitelné.

Odvíjejí se rozdíly i z odlišného vztahu ke kutilství?

Němci jsou důslednější a více dbají na pořádek, ale kutilství máme společné. Téměř všichni Češi ve věku nad 40 let jsou zvyklí si věci opravovat, vylepšovat byt, dům či chatu. V Německu je to ještě silnější. Němečtí muži chodí do hobbymarketů podobně jako ženy do obchodů s módou. Navíc tam vlastnoručně zdokonalují své domovy i ti nejbohatší, zatímco u nás si mladší lidé s vyššími příjmy raději někoho zaplatí. Ale mám pocit, že u nás zájem o kutilství zase sílí.

Mění se nějak náhled Němců na Českou republiku?

Němci už na nás nepohlížejí jako na východní Evropu. Před čtyřmi lety se centrála rozhodla, že bude propagovat novou okenní stěrku s tím, že ji nejprve uvedou na naše hlavní trhy, což jsou Německo, Rakousko, Švýcarsko a Francie. Bojovala jsem za to, abychom byli alespoň ve druhé vlně, protože jde o výrobek za necelé dva tisíce korun. A pak se ukázalo, že prodej tady kopíroval západoevropský trend.

Vidíte rozdíly mezi zaměstnanci?

Původně jsme spadali pod rakouskou pobočku a dodnes s ní sdílíme některé služby. Podle Rakušanů jsou si Češi a Němci podobní v tom, že jde o národy založené na výrobě a práci, a neumějí si užívat. Rakouští kolegové o sobě soudí, že si dokážou vychutnávat i jiné kvality života. Já si myslím, že čeští zaměstnanci jsou učenliví a loajální, ale mají problém s dodržováním procesů a pravidel. Němec, když má nastavený systém, postupuje po naplánovaných krocích. Čech si hledá nějakou jinou cestičku. Rolí manažera je udržet tuto tendenci v přijatelných mezích.