Když Karel Čapek ve své hře R.U.R. vynalezl slovo robot, patrně netušil, jak důležitou součástí našeho života se roboti v 21. století stanou. Zvykli jsme si na roboty, kteří ve výrobních halách automobilek svařují a lisují jednotlivé díly karoserií aut, nepřekvapují nás roboty ulehčující domácí práce, samozřejmostí je využívání (mikro)robotů ve zdravotnictví. V oblasti finančních trhů již dnes roboti (automatizované obchodní algoritmy) zodpovídají za drtivou většinu obchodů na forexovém trhu. 

V blízké budoucnosti by roboti měli začít nahrazovat také práci číšníků, zaměstnanců fastfoodových občerstvení a ostatních pracovníků, jejichž plat se pohybuje na hranici minimální mzdy. Budoucnost nejen těchto zaměstnanců může technologický pokrok výrazně ovlivnit (ohrozit). 

Strach z nahrazení lidské práce stroji, potažmo roboty, není nic nového pod sluncem. Již průmyslová revoluce znamenala velké uvolnění pracovní síly a masové zavádění strojové výroby. Dobře jsou známy protesty britských textilních řemeslníků (takzvaných luddistů), kteří ničením mechanizovaných tkalcovských stavů bojovali proti „strojům“, které pokládali za zdroj nezaměstnanosti.

Podobné úvahy o tom, že robotizace a komputerizace vede k vyšší nezaměstnanosti, se objevují vždy, když na trh dorazí nový vynález, technologie nebo se výrazným způsobem změní organizace práce. Které pozice tedy budou v následujících letech s nejvyšší pravděpodobností nahrazeny roboty a počítači? 

V hledání odpovědi na tuto otázku se musíme nejdříve zaměřit na to, co determinuje, jaké pozice zaniknou, a jaké budou (dočasně?) zachovány. Klíčem k nalezení odpovědi je cena. Cena práce, resp. mezní náklady za odpracovanou hodinu (vyšší minimální mzda zvyšuje šance na "zaměstnávání" robotů).

V této souvislosti stojí za zmínku plán prezidenta Obamy, který ohlásil záměr zvýšit minimální mzdu z 7,25 dolaru na 10,10 dolaru za hodinu v roce 2016. Tato změna může mnoha zaměstnavatelům usnadnit rozhodování ohledně počtu nabíraných pracovníků. Při vyšší minimální mzdě se totiž může nasazení robotů vyplatit. Navíc širší využití robotické práce povede ke zvýšené poptávce po robotech a jejich masová výroba pak může těžit z úspor z rozsahu produkce.

Podíváme-li se na konkrétní propočty o tom, jaké profese by mohly být nahrazeny roboty, získáme velmi zajímavý výhled do budoucnosti. Nabízejí ho ekonomové Carl Frey a Michael Osborne, kteří ve své studii odhadují, že v USA v příštích dvaceti letech je plných 47 % amerických pracovních míst potenciálně možné nahradit robotickou prací.

A které obory mají největší pravděpodobnost, že jejich zaměstnanci budou v příštích dvou dekádách vytlačeni z trhu práce roboty a počítači? To ukazuje následující obrázek zachycující pravděpodobnost "robotizace" napříč sektory americké ekonomiky (plocha pod křivkou odpovídá celkovému počtu zaměstnaných v USA, data za rok 2010). 

Bez nazvuAutoři  také odhadli pravděpodobnost, s jakou budou jednotlivé pracovní pozice v budoucnosti nahrazeny roboty či počítači. Největší 99% pravděpodobnost nahrazení do dvaceti let přiřadili dvanácti pracovním pozicím. Na úplném dně se nacházejí například telemarketéři, někteří matematici (konkrétně pozice označená jako "mathematical technician"), pojišťovatelé, hodináři nebo knihovníci.

Naopak obávat se příliš nemusí například terapeuti, audiologové, zdravotnický personál a také pozice, jež se zabývají opravami robotů a strojů a dohledem nad nimi. Všech 702 zpracovaných pracovních zařazení najdete v samotné studii v tabulce na stranách 57 až 72

Ze studie také vyplývá, že nejlepší "obrana" proti robotizaci dané pozice spočívá ve vzdělání. Erudovaní zaměstnanci, kteří strávili více let vzděláváním ve škole, mají výrazně nižší pravděpodobnost, že budou nahrazeni roboty.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru