Exekutor se jim chystá prodat v dražbě dům, ale netrápí je to. Našli totiž trik, jak dražbu těsně před jejím konáním překazit. Opakují to donekonečna a exekutoři ani věřitelé už si s nimi nevědí rady. A tahle finta se rozmáhá. Podle odhadů zmaří vychytralí dlužníci každou třetí dražbu.

Jak to funguje? Exekutor vyhlásí dražbu měsíc předem. Dlužník si počká a těsně před jejím konáním podá insolvenční návrh, v němž žádá o oddlužení nebo o prohlášení konkurzu na svůj majetek. Jeho návrh sice není kompletní, ale soud ho přesto zveřejní v insolvenčním rejstříku. Insolvenční řízení je totiž zahájeno dnem, kdy návrh dojde soudu, exekuci pak nelze provést a dražba se musí narychlo odvolat.

Dlužník potom návrh stáhne nebo nedoplní údaje a celé řízení se zase zruší. Nebezpečí je tak pro daný měsíc nebo dva zažehnáno a dlužník s celou rodinou mohou v domě dál bydlet. Když pak exekutor znovu oznámí chystanou dražbu, postup se opakuje. A tak to jde pořád dokola.

"Měl jsem případ, kdy se dražba rušila dvanáctkrát. Letos v lednu - potřinácté - dlužník nestihl podat insolvenční návrh a dům jsme vydražili. Táhlo se to více než rok," uvádí Robert Runták, ředitel Exekutorského úřadu v Přerově, který provádí velký počet dražeb. V poslední době tak jako ostatní exekutoři pozoruje velký nárůst podobných případů.

Problém je v tom, že soudy po přijetí návrhu nezkoumají, jestli má dlužník poctivé úmysly. "Neověřujeme, jestli je návrh oprávněný, máme totiž povinnost ho zveřejnit v insolvenčním rejstříku do dvou hodin," vysvětluje místopředseda krajského soudu pro obchodní a insolvenční úsek Petr Bláha. Soudy jsou podle něj zavaleny obrovským množstvím návrhů a nemohou každý zkoumat ihned po přijetí.

Exekutor může požádat o předběžné opatření, tedy aby mohl dražit i přes dlužníkovu insolvenci s tím, že dlužník jedná účelově, jen aby zmařil dražbu. V praxi se opatření ale moc nepoužívá. Exekutoři většinou shodně tvrdí, že je to velmi bezzubá a nejistá obrana. "Předběžné opatření sice v praxi může zafungovat, ale soudy mají tendenci být na straně dlužníka. Navíc je samotný proces časově i procesně velmi náročný," vysvětluje odborník v této oblasti, exekutor Jaroslav Kocinec.

Častým scénářem nekonečných dražeb je, že věřitel nakonec rezignuje a podá na dlužníka insolvenční návrh sám. Soud mu sice většinou uloží složit zálohu na náklady řízení až do výše 50 tisíc korun, ale věřitel má alespoň šanci dostat zpět minimálně část dlužné částky. Problém spočívá pouze v tom, že daný postup může použít jen u dlužníka, který má více věřitelů.

Zmařené dražby trápí velké věřitele, například banky. "Zkušenosti s tím bohužel máme, dlužníci často před dražbou nemovitosti exekutorem podávají insolvenční návrhy," řekla Monika Klucová z tiskového oddělení Komerční banky. Banka by uvítala úpravu legislativy.

Ministerstvo spravedlnosti se chce problémem zabývat. "Budeme zvažovat případnou legislativní změnu," napsal Libor Fůs z tiskového odboru úřadu, konkrétnější ale nebyl.

Exekutoři už se zástupci ministerstva jednali. Ve hře je několik variant na změnu. "Jednou z nich je, že by exekutor musel rušit dražbu až v případě, že soud uzná insolvenci za oprávněnou. Nebo by dlužník musel podat návrh alespoň 14 dní předem. Pokud by to nestihl, dražba by mohla proběhnout," říká člen prezidia Exekutorské komory Jiří Prošek.

Česká spořitelna by doporučovala vylepšit ustanovení o předběžném opatření, především aby zákon výslovně nebo příkladně uvedl, v jakých situacích by soudy měly předběžná opatření vydávat. "V důsledku toho, že insolvenční soudy nevydávají rozhodnutí o vydání předběžného opatření příliš často, chybí k této otázce judikatura soudů vyšších stupňů, která by mohla rozhodování první instance sjednotit," vysvětlila Tereza Fořtová z tiskového útvaru banky.

Riskují prodej pod cenou

Věčné oddalování problému se ale dlužníkům může vymstít. Pokud totiž k dražbě nakonec dojde, vydražená částka bývá nízká. Dražitelé, kteří se dokola přihlašují a skládají dražební jistoty ve výši desítek i stovek tisíc, totiž postupně ztrácejí motivaci a na tu poslední jich pak přijde jen několik málo. Výsledkem je prodej pod cenou a škoda pro dlužníka.

Díru v zákoně nevyužívají jen samotní dlužníci. "Fintu objevily také firmy, které se na dlužníky nabalují a radí jim, jak postupovat," popisuje Jaroslav Kocinec. Pracovníci těchto společností si nechají podepsat plnou moc a jednají za dlužníka. Často se však stává, že jakmile dostanou zaplaceno, starost o klienta pustí z hlavy, návrh nepodají a dražba proběhne.

null

Související