Ryby živí zeleninu, která roste skoro zadarmo. Aquaponické farmy se stávají hitem

Na první pohled to vypadá jako obří rybí sádky a velkokapacitní pole se salátem, rajčaty, okurkami, jahodami a dalším ovocem a zeleninou. Ve skutečnosti jde o promyšlený, samostatně fungující ekosystém, kde ryby živí svými výkaly ovoce a zeleninu a ta tak roste v jejich vodě s minimem vynaložených prostředků. „Jde o unikátní systém chovu ryb a pěstování plodin, kde jsou odpady vzájemně využívány jako zdroj živin,“ říká Jan Richtr, doktorand ČVUT a jeden z mála expertů na aquaponické systémy v Česku.

Ve Spojených státech amerických a na Novém Zélandu zažívá aquaponie doslova boom a začíná se ve velkém využívat k velkokapacitní produkci ryb a ovoce a zeleniny. Do Česka tato novinka teprve přichází a aquaponií se zde zatím zabývá teprve pár nadšenců.

Nápad pěstovat ovoce a zeleninu pouze ve vodě, kde se místo umělých hnojiv používají výkaly ryb, ovšem žádnou novinkou není. První záznamy o aquaponickém pěstování pocházejí již z aztécké říše, kdy tyto národy pěstovaly zeleninu na raftech položených na jezeře.

V současnosti systém tvoří velké rybí nádrže, odkud proudí voda z rybích výkalů nasycená amoniakem. Ta se pak odvádí do nádoby se zeleninou nebo ovocem. Znečistěná voda, která rybám nesvědčí, naopak skvěle slouží rostlinám, jež ji využívají, a ta se pak vrací vyčištěná jejich kořenovým systémem zpět do rybí nádrže. Aquaponicky lze pěstovat téměř všechny druhy zeleniny a ovoce, ryby by ovšem měly být odolné, v českých podmínkách je nejvhodnější lín nebo kapr.

Náklady na aquaponii se vrátí do jednoho roku

„Pořizovací náklady aquaponického systému jsou samozřejmě vyšší, než kdybyste si zřídili klasické záhony, kde v hlíně pěstujete zeleninu. Protože pro zařízení aquaponického systému potřebujete nakoupit řadu vybavení,“ podotýká Richtr.

„Ovšem pokud ten systém dobře nastavíte, tak spotřebuje výrazně méně vody než běžné pole a běžná rybí sádka,“ pokračuje Richtr. Odhaduje se, že ušetřit se dá až 90 procent vody. „Propočty od farmářů ze Spojených států říkají, že návratnost investice při velkokapacitním chovu ryb a pěstování zeleniny bývá do jednoho roku,“ dodává Richtr.

Kromě ekonomických a ekologických úspor je výhodou aqauponie rovněž to, že takto pěstovaná zelenina roste až dvakrát rychleji než plody běžně zasazené v hlíně. „Růst rostlin je mnohem rychlejší, díky čemuž je aquaponie mezi zemědělci stále více populární. Navíc není potřeba umělých hnojiv jako u běžné hydroponie. Rostliny žijí jednoduše z toho, co ryby vyloučí,“ doplňuje Richtr. Další předností aquaponie je i to, že systém se dá postavit v interiéru nebo například na střeše věžáku.

Boom zažívá aquaponie v teplých zemích, v Česku začíná

V USA, Austrálii a Novém Zélandu už aquaponické pěstování využívá řada firem pro běžnou komerční produkci plodin a ryb. Důvodem, proč se v těchto zemích aquaponie rozmáhá, je podnebí.

„Této metodě se více daří v zemích s teplým podnebím, protože je možné mít systémy umístěné venku a není nutné pro ně stavět skleník jako například tady v Česku,“ vysvětluje Richtr. Ovšem už i v Česku se aquaponie testuje. Na pražské Floře skupina nadšenců vybudovala aquaponický pilotní záhon v centru nazvaném Vila Flora.

„Je to zatím malé, jde o testovací projekt. Chceme zjistit, jak rychle se vrátí investované prostředky v českých podmínkách,“ popisuje Richtr začínající projekt. V Česku se aquaponii zatím věnuje jen hrstka nadšenců, často zatím jen teoreticky.

Jedni z mála lidí, kteří už aqauponickou farmu v realitě založili, jsou manželé Pospíšilovi, mladí lidé, kteří procestovali USA a nechali se tam inspirovat novými metodami udržitelné produkce jídla. S aquaponií se setkali v Novém Mexiku. S jedním z průkopníků aquaponie Jamesem Fryem stavěli aquaponický systém v Taosu.