Ještě není vyhráno, ale eurozóně se v roce 2013 podařilo více než pouhé přežití.
Na jeho počátku panovaly obavy z toho, zda bylo učiněno dost proti opětovnému pádu do krize. Nyní se můžeme domnívat, že nás čeká další klidný rok, i když problémy se stále najdou.
Podstatné ale je, že přenosové kanály, kterými může jedna země nakazit i řadu dalších, byly přerušeny. V roce 2013 jsme mohli nalézt několik potenciálních ohnisek krize. Platilo to o volbách v Itálii, politickém vývoji v Portugalsku či krizi na Kypru.
Rok 2014 by ale měl být lepší, a to i z čistě ekonomického hlediska. Podle Deutsche Bank by měl růst eurozóny dosáhnout 1 %, v roce 2013 se přitom čeká pokles o 0,4 %. Indikátory jako PMI a ekonomický sentiment sledovaný Evropskou komisí nadále rostou. Fiskální politika již nebude tak utažená.
Berenberg Bank odhaduje, že zatímco v roce 2013 tato politika představovala brzdu růstu ve výši téměř 1 % HDP, letos to bude jen asi 0,3 %. Pozitivně bude působit i listopadové snížení sazeb, ke kterému přikročila ECB. Posíleny byly evropské instituce, evropští politici položili alespoň základ bankovní unie, což je velmi významný krok vpřed.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Byznys podle HN
Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?
Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru