Pražské Kongresové centrum, které se dlouhodobě potýká s obrovskými dluhy, ovládl definitivně stát, který tak vystřídal v roli většinového vlastníka pražský magistrát.

Transakce vyřešila mnohaletou nejistotu kolem dalšího osudu centra a otevřela cestu k tomu, aby se jeho komplex v příštích letech zmodernizoval a těšil se většímu zájmu Pražanů i návštěvníků metropole.

Jak Hospodářským novinám potvrdil náměstek ministra financí Jan Gregor, stát 19. prosince uvolnil z letošního rozpočtu dvě miliardy korun na úpis 70 procent akcií Kongresového centra Praha (KCP).

"Nic nebrání tomu, aby se stát stal majoritním akcionářem. Je to už jen otázka zápisu do obchodního rejstříku," říká Gregor.

Kongresové centrum

2 miliardy korun

na upsání akcií zajistily státu vlastnictví 70procentního podílu v Kongresovém centru. Zbývajících 30 procent drží hlavní město Praha.

800 milionů korun

na úpis akcií plánuje uvolnit Praha během prvního pololetí 2014. Následně se poměr vlastnictví ustálí na 55 % v držení státu a 45 % ve vlastnictví Prahy.

9300 hostů

ve více než 50 sálech, saloncích a jednacích místnostech činí celková kapacita Kongresového centra. Samotný kongresový sál pojme 2764 lidí a výstavní plocha má rozlohu 13 000 metrů čtverečních.

"Dvě miliardy korun od státu jsou už na účtech Kongresového centra," potvrdil náměstek pražského primátora Václav Novotný (TOP 09), který je zároveň předsedou představenstva KCP.

Suma bude podle smlouvy se státem sloužit výhradně k oddlužení centra.

"Většina půjde na splacení obligací, k němuž musí dojít do 16. dubna, další část pak na zbylý dluh Komerční bance, Praze a státu," informoval Novotný.

Zadlužení kvůli MMF

K zadlužení Kongresového centra došlo v souvislosti s výročním zasedáním Mezinárodního měnového fondu v roce 2000. K jeho uspořádání byl český stát vybrán jako první z postkomunistických zemí a washingtonské instituci se k němu zavázal.

Jednou z podmínek byla rekonstrukce podle bezpečnostních a prostorových parametrů MMF. Tu ale stát ani město nechtěly financovat, i když bylo od počátku jasné, že samo centrum si na ni z provozu nevydělá.

Stát pak přestavbu umožnil vydáním eurových dluhopisů v hodnotě čtyř miliard korun, za něž se zaručil.

Zhruba polovinu celého dluhu Praha s přispěním centra splatila. Zbytek nebyl reálný - například loni KCP vydělalo zhruba 60 milionů a v roce 2011 mělo ztrátu přes 97 milionů korun.

Stejně neúspěšně dopadl před časem pokus státu zbavit se dluhu prodejem Kongresového centra.

"Po roce a půl vyjednávání se státem se v září podařilo uzavřít dohodu o převzetí majority a oddlužení KCP," říká Novotný. "Když si vezmu dvě tak lopotně fungující entity, jakými jsou pražský magistrát a ministerstvo financí, tak jsem nadšený, že se celá transakce povedla za čtvrt roku. Žádnou jinou takovou neznám," prohlašuje Novotný.

Rekonstrukce začne příští rok

Ministerstvo financí už také určilo čtyři své zástupce do budoucí sedmičlenné dozorčí rady KCP - předsedu Jiřího Volfa a další tři členy Jiřinu Vorlovou, Danu Stulířovou a Karla Korbu.

Kromě finanční injekce od státu čeká Kongresové centrum brzy další. V lednu bude podle Novotného připravena emise akcií v hodnotě 800 milionů korun, které koupí Praha. Postupně by se měl její podíl navyšovat ze současných 30 na 45 procent.

"Naším záměrem je už během prvního pololetí 2014 upsat celou emisi. Smlouva se státem nám to sice umožňuje udělat postupně během čtyř let, ale my to chceme rychle a naráz. Získané peníze chceme co nejdříve investovat do modernizace KCP," říká Novotný.

Ministerstvo financí bude mít přes dozorčí radu "pod palcem" chystanou rekonstrukci. Praze zůstane manažerská kontrola KCP. Podle Novotného by rekonstrukce měla prioritně řešit energetické problémy celé hlavní budovy, zanedbanost IT a další infrastruktury.

"Rekonstrukci chceme spustit ještě do konce roku 2014. Dříve to nelze. Většinu příštího roku spolkne příprava projektové dokumentace a získání stavebního povolení," dodává Novotný, který proto zatím nechce jít do větších podrobností.