Během poslední finanční a ekonomické krize zavedlo několik vlád takzvané šrotovné. Populární byl tento krok zejména v Evropě, kde se vlády snažily o boj s prudce klesající poptávkou po automobilech a zároveň se snažily o podporu prodeje vozů s nižšími emisemi CO2.

Efektivita šrotovného zůstává stále otevřená.

Poslední studie z USA, kde program dosáhl výše 2,85 miliardy dolarů a trval pouhý měsíc, tvrdí, že co se týče prodejů vozů, můžeme vysledovat určitý krátkodobý efekt, který ale s časem mizí. A i přínosy v oblasti životního prostředí jsou pak podle studie minimální.

V Evropě měl program šrotovného obvykle delší životnost a rozlišit můžeme program cílený a necílený.

Ten první, který použila Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko, se týkal pouze určitého druhu vozů, které bylo možno koupit (podmínky se vztahovaly hlavně k emisím).

Necílený program pak žádná omezení nestanovil a přistoupilo k němu Německo, Velká Británie a Nizozemsko.

Analýza prodeje automobilů v evropských zemích ukazuje, že šrotovné mělo na tyto prodeje silný stabilizační efekt. V krizovém roce 2009 zabránilo poklesu prodejů o dalších 15,9 %. Nejsilnější byl vliv šrotovného v zemích, které použily program cílený.

Tam by bez tohoto programu prodej vozů poklesl o dalších 17,4 %. Mezi jednotlivými zeměmi jsou ale patrné rozdíly. Například v Německu bylo zamezeno dalšímu propadu prodejů o 17,6 %, ve Velké Británii o 13,3 % a v Nizozemsku jen o 4,4 %.

Naopak ve Španělsku byl efekt silný, protože šrotovné zamezilo dalšímu propadu prodejů o 20,3 %. Překvapivé může být to, že země, které použily cílený program, neochránily domácí výrobce více než země s programem necíleným.

Například Francie, která použila program cílený, zaznamenala o něco horší vliv na prodeje domácích značek než značek zahraničních. V Německu zase vidíme opak.

Zatím jste si přečetli 70 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru