Jan Barta vydělal obrovské peníze na obchodování s internetovými doménami. I když jsou domény stále jedním z jeho hlavních zdrojů příjmů, v budoucnu se jim už věnovat nechce. Mladý investor a podnikatel se letos rozkročil mimo svůj tradiční internetový byznys.

Před nedávnem v centru Prahy otevřel za zhruba 120 milionů korun - podle jeho slov - největší výstavní a prodejní galerii drahých kamenů v Evropě Mineralia, ve které drží 60% podíl.

Má ale další podnikatelské plány. Od března chce na Vysočině pěstovat rychle rostoucí japonské topoly na biomasu. "Já byl od útlého věku vždy zahradníkem. Takže zase v tom mám emoce, což je z investičního hlediska špatně," přiznává v rozhovoru pro IHNED.cz Barta.

On-line byznysu se ale úplně nevzdává. Je potěšen tím, jak vyrostl jeho další projekt ePojištění.cz, přes který si lidé porovnávají a rovnou zařídí pojištění vozů, majetku nebo cestovní pojištění.

"ePojištění je absolutní hvězda v mém portfoliu. Dá se nazvat rodinným stříbrem. Hlavní zásluha ale připadá managementu, tedy Dušanu Šenkyplovi a Davidu Holému, kteří se tomu věnují na denní bázi," říká Barta, který stojí i za projektem bulvárního webu Extra.cz.

Jan Barta

*1985

Internetový podnikatel, který vydělal miliony korun na obchodování a zpeněžování návštěvnosti internetových domén, které bylo zastřešeno firmou Elephant Orchestra.

V doménovém segmentu se stále pohybuje, i když už ho nechce dál rozvíjet. K jeho další "dojné krávě" patří ePojištění.cz.

Jako investor má ale podíl i v dalších projektech - například Extra.cz, Crazy Tomato, Semantic Visions, Mineralia, v současnosti se chystá na produkci biomasy a rozjíždí i projekt, který se bude týkat obchodování na burze.

Co vás přimělo se vrhnout do byznysu s drahými kameny? Je to zcela mimo váš obor, ve kterém jste vydělal velké peníze a stále v něm vyděláváte...

Jde tak trochu o shodu náhod. Už když jsem byl malý, tak jsem sbíral minerály, ale měl jsem jen pár desítek kusů. A před dvěma lety se mi ozval člověk, který mě pozval na výstavu drahých kamenů na jednom statku v pražské Ruzyni. Jel jsem se tam podívat a zalíbilo se mi to.

Na druhou stranu mi přišlo, že to nemá příliš vysokou úroveň a chtělo by to trochu povznést. Začali jsme tedy přemýšlet, že bychom otevřeli luxusní obchod v centru Prahy s velmi drahými kameny. Ten plán se změnil v prostor, v kterém nyní sedíme, v Mineralii.

Plánoval jste předem, že prodejní galerie bude takhle velká?

To jsem si zpočátku nepředstavoval, trošku se to oproti původním plánů rozrostlo.

Náklady na zprovoznění výstavní prodejny se pohybovaly kolem 120 milionů korun, vy v tom máte šedesátiprocentní podíl. Věříte, že se vám investice vrátí?

Určitě nepůjde o rychlou návratnost. Věřím ale, že by Mineralia mohla být finančně soběstačná v řádech měsíců a v horizontu roku nebo roku a půl by se mohla ta investice začít umořovat.

Kdo je typický zákazník Mineralie?

Myslím, že Mineralia je pro všechny. Je to totiž částečně i zážitková záležitost. Když jsem zde, často vídám dědečky a babičky se svými vnoučaty, kteří se prostě přijdou podívat na výstavu, dají si občerstvení, tráví tam čas.

Jaká je nejnižší cena, za kterou může zákazník nakoupit drahé kameny?

Ta se pohybuje třeba už od 150 korun.

A nejvyšší?

Ta se naopak pohybuje v řádech milionů.

Máte vůbec finanční plán? Ten se bude u tohoto artiklu asi těžko předpovídat.

To máte pravdu, v podstatě ani žádný nemám. To je problém u těchto investic, které jsou takzvaně srdcovitější. Rozumové rozhodování je tu trošku potlačeno.

Mineralia je největší prodejní výstavou ve střední a východní Evropě...

My si dokonce myslíme, že v celé Evropě. Samozřejmě existují různá muzea, která jsou větší, to bezpochyby. Ale tento typ výstavy, která je kombinovaná s obchodem, nikde v Evropě větší není.

Mapovali jste, jak se takovým obchodům daří v jiných zemích?

Tato oblast je dost segmentovaná. Existují dealeři, kteří mají malé obchody s opravdu luxusními drahými kameny a dělají byznys hlavně po výstavách.

Velké obchody jsou například v Jižní Americe. Třeba v Brazílii, kde se těží hodně ametystu, existují dva velké rodinné klany, které celý trh kontrolují vertikálně. Tedy od těžby až po samotný maloobchod. Ty mají po celé zemi velikostně podobné obchody Mineralii.

Pak ještě samozřejmě existují obrovské výstavy, které se ale konají čas od času, není to nic stálého.

Takže drahé kameny vás zaujaly hned?

Já jak celou dobu podnikám na internetu, tak jsem asi podprahově prahl po něčem, na co si mohu sáhnout. U drahých kamenů je to navíc tak, že si k nim vytvoří zhruba třetina lidí určitý kladný vztah, a já do této třetiny patřím.

Prahnete po něčem, na co si chcete sáhnout. Znamená to tedy, že opouštíte on-line byznys?

To jistě ne, on-line byznys mi bude stále platit složenky. A tohle bude ty složenky generovat.

Ale ještě nedávno jste říkal, že v drahých kamenech vidíte větší potenciál než v obchodu s doménami.

Je pravda, že prodeje domén nyní stagnují nebo klesají. Takže třeba to tak opravdu bude.

Dá se od vás tedy očekávat vstup do dalšího segmentu mimo on-line?

V současnosti experimentuji s pěstováním biomasy. Zatím jde o drobnost, plánuji vysadit asi 20 hektarů rychle rostoucích japonských topolů.

Vždycky jsem chtěl něco pěstovat

Kdy s tím začnete?

Pozemky jsme sice koupili už před rokem, ale kvůli jednomu zemědělskému družstvu jsme ještě museli počkat. Takže sázet tam začneme až v březnu.

Kolik jste do toho investoval?

Pozemky jsem nakoupil za zhruba 3 miliony korun, výsadba pak stojí asi 30 tisíc na hektar, takže dohromady 600 tisíc.

Kde přesně budete biomasu produkovat?

Jde o Vysočinu, v okolí obce Lidmáň. Tam jsou vhodné podmínky pro pěstování japonských topolů.

Až poté jsem ale zjistil, že se v blízkém okolí nenachází elektrárny na biomasu, ale pouze teplárny. U elektráren jsou přitom zhruba o desetinu vyšší výkupní ceny. A problém té štěpky je, že smysl ji má převážet maximálně 100 kilometrů. Takže se také nedá dovézt kamkoliv.

A co vás tedy k této investici vedlo?

Mě to chytlo za srdce, jelikož jsem vždycky chtěl něco pěstovat.

Takže další splnění dětského snu?

Ano, já byl od útlého věku vždy zahradníkem. Takže zase v tom mám emoce, což je z investičního hlediska špatně.


HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE


Vraťme se ještě k on-line trhu. Vy jste naznačil, že vývoj v prodeji domén už není tak růžový. Proč?

Můj primární byznys není nakupovat a prodávat domény, ale zpeněžovat jejich návštěvnost. A tento trh trpí tím, že čím dál více lidí využívá k prohlížení internetu mobilní zařízení. A návštěvnost z mobilu je méně cenná než návštěvnost z počítače, protože přes mobil si zatím zboží mnoho lidí nekupuje. S tím samozřejmě padá hodnota jednotlivých kliků.

Domény sice ještě registruji, protože stále vydělávají, ale už to není takové jako dříve.

Takže pomalu tento segment opouštíte...

Byl by nesmysl opouštět něco, co vám generuje pěkné peníze. Ale rozvíjet to už nemám v plánu.

Spoustu mých známých se chystá na nové koncovky, což se bude rozjíždět v příštích měsících. Toho jsem se ale já neúčastnil, kromě jedné aktivity, kdy mě jeden Švýcar okradl. Ale to šlo o malou investici.

Jsem ale přesvědčený, že nepůjde o obrovský byznys, naopak tam zbude hodně očí pro pláč. Podle mě 90 procent koncovek bude finanční propadák.

ePojištění.cz, kde máte poloviční podíl, nedávno oslavilo 5 let působení na trhu. S touto službou musíte být nadmíru spokojen.

ePojištění je absolutní hvězda v mém portfoliu. Dá se nazvat rodinným stříbrem. Za pět let má ePojištění přes 100 tisíc unikátních klientů, pojištěných aut přes nás je 2,5 procenta z českého trhu a v následujících pěti letech se tento podíl může zvednout až na 10 procent, tedy každé desáté auto může být pojištěno přes nás.

Hlavní zásluha připadá managementu, tedy Dušanu Šenkyplovi a Davidu Holému, kteří se tomu věnují na denní bázi.

Neuvažujete o expanzi?

Soustředíme se na horizontální rozšiřování aktivit. Chceme nabízet i služby v oblasti energií, finančních či spořicích produktů a zároveň tyto služby v různé kombinaci zvýhodnit. Chystáme i vlastního virtuálního operátora.

A teritoriálně expandovat nechcete?

Přemýšlíme, že bychom zkusili jít do Polska. Dívali jsme se i na Maďarsko, kde je ale velký hráč v tomto segmentu, takže tomu se asi vyhneme. V příštím roce ale chceme jít do další země, nejspíše to bude to Polsko.

Související