Josef PravecNeustále se zrychlující technologický vývoj nabere takovou rychlost, že dospěje k bodu singularity, k okamžiku, kdy stroje předčí lidskou inteligenci.
Tvrdí to technický ředitel Googlu, vědec a vizionář Raymond Kurzweil. Počítače podle něj po roce 2045 díky rostoucí inteligenci převezmou vládu nad světem. S přáteli už v Kalifornii založil Univerzitu singularity, která má tuto dobu přiblížit a také vypracovat návrhy, jak postupovat, aby tato proměna neskončila katastrofou.
Ačkoli ho kritici označují za fantastu, pohybuje se Kurzweil na poli vědy, které zasvětil život. "Počítačový výkon nezadržitelně a exponenciálně roste," tvrdí.
A připomíná, že většina předpovědí, které učinil, vyšla. K tomu, aby opět měl pravdu, je nutný úspěch tří prognóz. Kolem roku 2025 by mělo být možné simulovat na počítači činnost lidského mozku. Za dalších pět let by už takové systémy dosáhly úrovně lidí. A ještě před rokem 2045 musí inteligenční síla špičkového počítače miliardkrát přesáhnout kapacitu lidského vědomí.
Pak už by nemělo nic bránit, aby se vyspělé technologie osamostatnily, začaly se reprodukovat a v porovnání s biologickými bytostmi rychleji rozvíjet. A spolu s tím rozhodovat o výrobních programech, ekonomice i celé společnosti.
Pětašedesátiletý Kurzweil se na tuto dobu těší. Udržuje se fit, protože se chce dožít okamžiku, kdy si za pomoci nanobotů skenujících neurony v hlavě nahraje do superpočítače své vědomí, a zajistí si nesmrtelnost. Technicky dostupné by to prý mohlo být právě za 30 let.
Proti nesmrtelnosti připomínající zálohování počítačové paměti nelze nic namítat, samotného předání světa křemíkové superinteligenci se však experti obávají. Mezi superpočítači a roboty by pro normální lidi nemuselo být místo.
Kurzweil čelí výtkám, že prosazuje kybernetickou totalitu. Uklidňuje proto předpovědí, že vyhlazení lidí stroji není pravděpodobné, protože oba světy se začnou propojovat. A nebude je snadné odlišit. Biologická těla, včetně mozku, začnou doplňovat rozmanitá zařízení, která by likvidovala choroby, prodlužovala věk, zvyšovala inteligenci a umožnila přímé spojení s počítači. Lidé by se tak postupně přeměnili v biomechanický hybrid, v kyborgy.
Přerod v kyborga i jen pouhé přepsání osobnosti do počítače však bude dostupné jen některým, přičemž na normální populaci, alespoň zpočátku, nezbude. Takovou možnost Kurzweil připouští a argumentuje, že jde o přirozený evoluční proces, který kdysi popsal Charles Darwin. Tak jako dříve přežijí silnější jedinci, tentokrát ti, kteří dokážou lépe využívat nové technologie.
Do cesty se mohou postavit politici a náboženství, různé zákazy a regulace. To však celý proces jen přibrzdí. "Vědecký pokrok nelze zastavit," tvrdí vynálezce s odkazem na historii.
- Která nová top technologie bude mít největší dopad na ekonomiku?
- Pomáhají inovacím v Googlu a Microsoftu vládní podpory?
- A je možné "okopírovat" Silicon Valley v jiné světové destinaci?
Aleš Michl, portfoliový stratég Raiffeisenbank a autor pravidelné rubriky Ekonomu MICHLiq, vyzpovídal v Sillicon Valley dvě ekonomické kapacity ze dvou technologických gigantů: Hala Variana, hlavního ekonoma Googlu, a Dan’la Lewina, viceprezidenta Microsoftu pro technologie. Jak odpovídali na deset shodných otázek? Dozvíte se v novém čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu nebo na zařízení se systémem Android.
