Senátor Vladimír Dryml požádal ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Langa o zahájení vyšetřování České národní banky (ČNB) kvůli jejím intervencím na oslabení koruny. Podle někdejšího člena ČSSD i SPOZ Drymla je prý možné, že devalvace koruny "byla provedena i za některé finanční výhody pro vedoucí pracovníky ČNB".

Podnět BIS k možnému zahájení vyšetřování zaslal kvůli údajnému poškozování "ekonomických zájmů českého státu a všech občanů ČR". 

Do jaké míry a zda vůbec se bude BIS návrhem senátora zabývat, ale není jasné. Podle mluvčího BIS Jana Šubrta to ani zpravodajci komentovat nemohou. Senátor totiž nemá oproti ostatním občanům žádné privilegium v komunikaci s BIS. "Upozornění, poznatek či informaci může naší službě poskytnout jakýkoli občan. Poděkujeme, ale jako služba už nemůžeme pisateli sdělit případné konkrétní kroky, které podnikáme," řekl pro IHNED.cz Šubrt.

Mluvčí také dodal, že žádost, úkol či požadavek, aby se BIS zabývala určitým tématem, může zadávat pouze prezident republiky a vláda.

Proč vůbec Dryml svou žádost sepsal? Inflace uměle vyvolaná postupem ČNB podle něj znehodnotila vklady občanů a zvýšila ceny prakticky všech výrobků a služeb v ČR. Vyslovil podezření, že při devalvaci "bylo spolupracováno s některými obchodníky se zahraničními měnami a ve spolupráci s některými vývozci z ČR, kteří se snaží dosáhnout vyšších zisků na úkor poškození ekonomických zájmů většiny podnikatelů a občanů, kteří jsou odkázáni na dovozy do ČR".

Podle Drymla není dlouhodobě možné, aby ČNB udržela cenu koruny vůči euru na takové výši, kterou si uměle určila. "Může docházet ke stále se zvyšující inflaci, na které bude profitovat pouze ČNB a některé komerční banky," uvedl Dryml.

BIS by podle něj měla prověřit kontakty vedoucích představitelů ČNB s představiteli komerčních bank působících v ČR, které prý profitují na nestandardních postupech ČNB a znehodnocování vkladů občanů.

ČNB zahájila intervence 7. listopadu s cílem oslabit korunu. Uvedla, že kurz chce držet poblíž hranice 27 korun za euro. Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace.

Krok ČNB kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Ti oba mimo jiné uvedli, že deflace české ekonomice nehrozí. Zásah ČNB naopak podpořil premiér v demisi Jiří Rusnok.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru