Je říjen roku 2023 a politické strany 31 členských zemí EU rozhodují o tom, kdo se stane jejich hlavním kandidátem pro volby do Evropského parlamentu. Očekává se, že účast voličů na volbách v roce 2024 bude vysoká. Evropané své instituce nemají ve velké oblibě, chápou ale, že právě kroky na celoevropské úrovni dostaly Evropu před deseti lety z krize.

Po roce 2013 proběhly hluboké reformy ve Španělsku a Portugalsku, což nakonec donutilo k podobným krokům i Francii, která by jinak čelila přesunu výroby do těchto zemí. Německo reagovalo návrhem nové spolupráce s Francií.

Takto si myslí hlavní ekonom Allianz SE Michael Heise, že budou odborníci za deset let analyzovat a reflektovat změny, ke kterým dochází v eurozóně, potažmo v Evropské unii jako takové, právě teď. 

Ve svých vzpomínkách na budoucnost, "psaných v roku 2023", pokračuje: Německá ekonomika v roce 2015 zpomalila a vnitřní debaty o reformách donutily Německo k tomu, že už tolik nepoučovalo ostatní. Berlín a Paříž překonaly své názorové rozdíly a začala spolupráce na vytvoření další strategie oživení celé EU.

V roce 2017 rozhodlo referendum ve Velké Británii o tom, že země zůstane v EU, což v roce 2019 umožnilo podepsání nových dohod v Reykjavíku. Dohody jednotlivým zemím umožnily, aby si nastavily vlastní tempo integrace v oblastech jako daňový systém či regulace trhu práce. Tato zvýšená flexibilita oživila dosud skomírající proces přijetí Turecka do EU.

Nové dohody také podpořily stabilitu eura, protože doplnily fiskální monitoring, který byl zaveden během krize.

Zůstane Řecko v eurozóně?

Nastaven byl i mechanismus odchodu od eura, který členským zemím měnové unie připomínal, že toto členství není něco pevně daného. Podobně byl vytvořen i mechanismus restrukturalizace vládních dluhů, který přes všechna varování nevyvolal paniku na trzích, ale naopak snížil nejistotu.

Zatím jste si přečetli 70 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru