Co se dnes dělo na veletrhu v Brně:

9:00-14:00 Vize v automatizaci 2013 - odborná konference (Pavilon E)

10:00 a 13:00 Můj život po škole, kariérní show - kam se člověk může ubírat poté, co získá výuční list nebo maturitní vysvědčení, jaké lidi dnes firmy hledají, co musí uchazeči umět a co je čeká (Pavilon Z)

15:30 Seminář odborníků o možnostech rozvoje vysokorychlostních železnic v podmínkách ČR (Pavilon G2)

Sledovali jsme online

 
9.10.2013 09:25 | Den třetí ... IHNED.cz, studenti, robotický park a velký byznys

Brno si zvyklo na nás a my si zvykli na Brno. Třetí den strojírenského veletrhu se bude točit kolem Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Chystáme se ale i do "studenského pavilonu", kde  vysoké školy prezentují své nápady a produkty, pro které hledají sponzory a nebo přímo i kupce. Daří se jim to? Dozvíte se v dnešní on-ine reportáži. Hezký den!

Za IHNED.cz: Karel, Aleš, Veronika, Kuba a Matej

9.10.2013 09:31 | Řetězy, háky, tažné dráty. Na veletrhu najdete nejrozmanitější produkty

V pavilonu V vás hned zaujme obrovská pneumatika s masivními zimními řetězy. Poutá pozornost na firmu Řetězárna, jedinou českou firmu zabývající se řetězovými elevátory.

Svařované článkované řetězy, háky, spojky, třmeny či tažený drát. To vše nabízí Řetězárna. Vznikla již v roce 1894, vyprodukuje 12 500 tun výrobků za rok. Jenom minorita z nich se prodává v Česku, zbytek se vyváží do světa.

"V tuzemsku se prodává asi deset procent naší výroby, zbytek se exportuje," uvedl Petr Zbranek, vedoucí prodeje firmy Řetězárna. Vyváží do 36 zemí světa, největšími odběrateli je Německo, Anglie či Polsko. Obrat společnosti je ročně přes 500 milionů korun a pracuje v ní 265 zaměstnanců.

Firma Řetězárna

9.10.2013 09:43 | Darth Vader: Soška je složená z více dílů a na 3D tiskárně její výroba zabere jeden den

9.10.2013 09:49 | Průmyslové topení hal, ale i fotbalových stadionů. Infrazářiče firmy Schwank zahřívají kolemjdoucí na veletrhu

Procházíte-li pavilonem V, u jednoho stánku vás čeká doslova tepelná bomba. Horko se vám nahrne do obličeje a vy se rozhlížíte, odkud přichází. Původcem jsou vystavovatelé firmy Schwank, která vyrábí plynové průmyslové topení hal. Pokud jste fanouškem Sparty, mohli jste se z jejich práce hřát i během pražských zápasů. I fanoušci Realu Madrid (na obrázku) se na tribunách ohřívají infrazářiči společnosti Schwank. Jednatel firmy Aleš Fukar vysvětluje principy infra topení.Jednatel společnosti Schwank Aleš Fukar před fotkou fotbalového stadionu Realu Madrid

Proč jste se rozhodli vystavoval na Strojírenském veletrhu?

Čtyři roky zpátky jsme se rozhodli zkusit Strojírenský veletrh, protože to, co prodáváme, je hlavně vytápění průmyslových prostorů. Tady máme přímé zákazníky, takže se vyplatilo před čtyřmi lety to zkusit. Od té doby sem pravidelně chodíme. Už teď vím, že příští rok půjdeme zase.

Lidé chodí na veletrh a nejdou sem proto, že hledají nás. Oni sem chodí, protože hledají strojírenské firmy. My tady máme puštěné topení a lidé, kteří projdou kolem nás, dostanou ránu teplem do hlavy, všichni se dívají, otočí se a zastaví u nás. V tu chvíli je to potencionální zákazník.

Jak dlouho firma působí na trhu?

Firma vznikla v roce 1933. Založil ji Němec Günther Schwank. V roce 1938 vynalezl a patentoval první plynový infrazářič. To znamená, že my jsme držitelem světového patentu. Schwank má distribuci do více než 40 zemí světa a má 12 poboček včetně České republiky.

"Příjemné teplo s náklady 0,04 eura na diváka a zápas je investice, která se vyplatí. A to potvrzují jak kluby, tak i fanoušci," stojí v informačním letáku firmy

Jak funguje vytápění pomocí infrazářičů?

Standardně jsou haly vytápěny teplým vzduchem. Říká se tomu konvenční topení. V halách jsou nainstalované nějaké agregáty a foukají teplý vzduch. Ten je lehčí a samozřejmě stoupá nahoru. Jestliže v hale potřebuji mít 18 stupňů, tak v případě teplo-vzdušného vytápění mám nejtepleji pod stropem. To provozovatel samozřejmě nechce. Naopak v principu sálavého topení neohříváme vzduch, to až jako sekundární veličinu, ale primárně ohříváme lidi, stroje, podlahu. Máme v pobytové zóně 18 stupňů, ale teplota vzduchu je nižší, protože vzduch ohříváme až jako sekundární veličinu. Pod střechou haly je teplota logicky také nižší.

Proč místo plynu nepoužíváte třeba elektřinu?

Elektrické zářiče mají jednu obrovskou nevýhodu – jejich provozní náklady jsou mnohem vyšší, než plynové. Tady ve stánku mám plynový zářič, mám tady jednu bombu na propan a zářič by mi zde topil 14 dní. Provozní náklady jsou minimální. Návratnost investice je průměrně kolem tří let. Pokud někdo topil uhlík, tak si troufám říci i dvou let.

9.10.2013 09:57 | Průmysl je sexy, říká Jan Světlík

Co by šéf Vítkovic změnil na MSV? "Návštěvnost! Když se podíváme do historie, byly tady dohromady miliony návštěvníků. V 80. letech běžně statisíce lidí na veletrhu, který byl okénkem do světa. Ano, je to prestižní setkání vystavovatelů, ale rád bych tady viděl větší návštěvnost. Děti, mladé lidi, aby poznali svět techniky a oživil se tak zájem o stagnující české technické vzdělání. Průmysl je přece sexy; - a pak bych si dokázal představit i strategii MSV zaměřenou ještě více na lidi z venku."

9.10.2013 10:18 | "Nedotýkejte se exponátů ani našich hostesek," ... nápis u stánku HANSA-FLEX

Firma HANSA-FLEXNěkteré firmy vystavují i venku, musí doufat, že se nezhorší počasí. Například německá firma HANSA-FLEX.

Ta vystavuje na brněnském veletrhu už od roku 1995.

Je největší evropský dodavatel hydraulických hadic.

V Česku má 11 poboček.

 

Firma HANSA-FLEX

9.10.2013 10:38 | Kudy do Ruska? Přes Udmurtskou republiku

Čeští politici, zplnomocněný velvyslanec Ruska a zástupci Rosatomu podepsali Memorandum o součinnosti mezi centrem Centrem spolupráce pro mírové využití VUT v Praze a Rosatom Overseas. Rusko mimo to prezentovalo nové možnosti pro české podnikatele v Kalužské, Kemerovské, Rostovské a Tulské oblasti, v Čuvašské a Udmurtské republice.

9.10.2013 10:43 | Čajkovský, kalašnikov ... Udmurtská republika je s misí do Brna spokojena

Udmurtská republika patří k regionům, které v ČR nejsou mnoho známy. Když ale někdo řekne Čajkovský, kalašnikov, tak už jistě každý ví, o co jde a oni právě pocházejí z tohoto regionu.

Účelem návštěvy osmi firem z tohoto regionu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně bylo navázat kontakty s českými firmami za účelem konkrétní spolupráce.

„Jedná se o první krok Udmutské republiky v Česku. Chce vytvořit příznivé podmínky pro malé a střední podniky za účelem úspěšné mezinárodní obchodní spolupráce. 

Firmy mají zájem spolupracovat při exportu a importu výrobků, investicích, transferu technologií, organizaci společných podniků i organizaci společné výroby," řekl organizátor obchodní mise Vjačeslav Konšinym.

9.10.2013 10:58 | Slovenský ministr hospodářství: I 20 let po rozdělení Československa bereme Brno jako naše město

Do Brna drazilo i 77 slovenských firem. Strojírenství se na Slovensku podle tamního ministra hospodářství Tomáše Malatinského podílí na HDP zhruba jednou třetinou.

Pilířem je automobilová výroba, v roce 2012 na Slovensku vyrobili 926 555 autombilů (171 automobilů na tisíc obyvatel).

Jen v automobilovém průmyslu bylo v loňském roce zaměstnáno na 74 tisíc osob (což je o 3,5 více než v roce 2011), došlo i k posílení sítě subdodavatelů v tomto segmentu (274 firem).

9.10.2013 11:18 | Porota ocenila nejlepší stroje veletrhu

V konkurenci mnoha vystavovatelů z celé Evropy, kteří se ucházeli o ocenění Zlatá medaile MSV, si získal uznání nezávislé poroty i obráběcí stroj MCU 1100V - 5X jihočeské firmy Kovosvit MAS.

Společnost přivezla do Brna novinku ze svého portfolia hi-tech technologií, která se vyznačuje především tím, že umožňuje vertikální pětiosé obrábění.

"Myslím, že vítězství nám přinese nové obchody nejen v Česku, ale i v zahraničí. Zejména na našich tradičních trzích jako je Rusko, Německo, ale i nově na západní Evropě," slibuje si obchodní ředitel Kovosvitu MAS Miloslav Kubala (na fotce).

Porota ocenila také chytrý autopilot na letounu EPOS, německý laserový stroj M2 cusing firmy Concept Laser, proudový turbínový motor TJ100S-125 První brněnské strojírny Velká Bíteš, a. s. a zařízení sekundární metalurgie VD/VOD-VIT Vítkovice Hlavy Machinery.

9.10.2013 11:32 | Německo největším zahraničním vystavovatelem

Podle představitelů Česko-německé obchodní a průmyslové komory je MSV nejvýznamnější platformou pro průmyslové inovace a obchod ve střední a východní Evropě.

V letošním roce se v Brně představuje přibližně 550 německých vystavovatelů, spoluvystavovatelů, zastoupených firem a společností s německým původem.

Německo je ostatně na MSV tradičně největším zahraničním vystavovatelem. Letos je přímo zastoupeno více než 250 vystavovateli, ale ještě více firem s německým původem se prezentuje prostřednictvím svého českého zastoupení.

„Každoroční přítomnost tolika německých firem jasně dokazuje, že tento veletrh je výborným místem pro jejich business a zároveň ke vstupu na trhy střední a východní Evropy," míní Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK).

9.10.2013 11:46 | Před obědem místní pivečko ... "Šalina pub" ???

Od června letošního roku brázdí koleje města Brna český unikát: starobrněnský Šalina pub, první šalina, která neslouží jen k přepravě cestujících, ale i k jejich občerstvení a pobavení.

Projekt, jehož kompletní uskutečnění zabralo téměř rok, v sobě propojuje dva z řady brněnských fenoménů: Starobrno a tramvaj, které v Brně málokdo řekne jinak než šalina.

Tramvaj typu K2R s designem čela od architekta Kotase prošla speciálně navrženou přestavbou přímo v dílnách Dopravního podniku města Brna. Práce na rekonstrukci vozidla trvaly necelé tři měsíce.

Od běžných tramvají se liší například tím, že druhé a čtvrté dveře jsou zaslepeny, vůz je dovybaven elektrickým zařízením, které umožňuje zapojení všech potřebných spotřebičů na střídavý proud (kávovar, chladnička, mikrovlnná trouba apod.).

Šalina pub má 38 míst k sezení a 17 míst ke stání. Interiér šaliny zdobí skutečný výčep a celá řada praktických vychytávek, třeba v podobě speciálních držáků na pivo. Nechybí ani toaleta nebo vybavení audio a video systémem, WiFi a dalším zařízením pro mobilní restaurační provoz.

9.10.2013 11:48 | Dovětek k šalině (je to vlastně tak trochu také strojírenství)

Šalina je výraz používaný původně v brněnském hantecu pro tramvaj. Vznikl zkomolením nebo zkrácením z německých slov elektrische linie /elektriše liní/ na šeliní = šalina. Přenesl se i do běžného jazyka obyvatel Brna. Ale proč tomu tady také říkají "šmirgl" (případně "šmyrgl")...

9.10.2013 12:03 | Ministr Cienciala: Mějme Temelín, ale bylo by hezké, kdyby za sto let měl doma malý reaktor každý

"Spojení vědy s praxí, a to přímo v realizaci výrobků a služeb, je naší jedinou cestou. Samozřejmě pokud budeme mít zajištěnou energetickou bezpečnost a pokud velmi umě využijeme bohatství, které máme pod zemí.

To, co z tohoto bohatství dnes vytěžíme jakýmikoli metodami, musíme absolutně investovat do nového poznání. Mojí vizí je, abychom měli ne Temelín a jiné atomové elektrárny, ale aby možná za sto let měl malý reaktor každý doma, i když ne na bázi současného štěpení a řízení termojaderné reakce.

Když peníze, které vyděláme z toho bohatství, které máme dnes, investujeme a nenechám je slušně řečeno rozkutálet, myslím, že za nějakých padesát let takové technologie budeme mít k dispozici.

To je naše vize, to je naše poslání a to je naše společenská zodpovědnost nejenom na úrovni politických elit, ale také na úrovni producentů, výzkumníků, vývojářů, akademiků, učitelů a zkrátka všech, kteří to s touto republikou myslí dobře."

9.10.2013 12:30 | Velkoobchod hutním materiálem Ferona očekává letos tržby okolo 13,5 miliardy korun

Tradiční setkání s hutními závody i svými zákazníky dnes pořádá společnost Ferona. "Náš model je postaven hlavně na prodeji ze skladů, tudíž nestojíme na žádných velkých kontraktech. Ale pokud tu v Brně zíkáme nějaké nové zákazníky, bude to rozhodně plus," říká generální ředitel velkoobchodu hutním materiálem František Kopřiva.

Pro letošek očekává podle Kopřivy Ferona tržby 13,5 miliard korun. Na český trh dodá firma s 950 zaměstnanci na 700 tisíc tun hutního materiálu a na trhu středoevropském má atakovat milionovou hranici.

Z partnerské země letošního veletrhu - Turecka - Ferona spíše dováží než naopak. "Turecko je pro nás už logisticky náročnějším trhem. Občas ale doplňujeme náš sortiment tamními výrobky, zejména profily a plechy," dodává generální ředitel Kopřiva.

Poslední roky se podle Kopřivy v jeho byznyse vyznačují tím, že se "situace na bojišti mění každou chvíli". "Nabývá to čím dál tím víc komunitnějšího charakteru, kdy cenový cyklus proběhne i třikrát ročně," doplňuje Kopřiva.

9.10.2013 12:42 | VIDEO: Robotická myš v bludišti v podání ostravské Technické univerzity

9.10.2013 13:00 | Instalatérských škol ubývá, instalatérské soutěže se každoročně účastní čím dál méně z nich

Už sedmnáctý ročník soutěže mladých instalatérů letos pořádá Cech instalatérů ČR. Jedno z regionálních kol se koná na strojírenském veletrhu v Brně. Vítězný z šesti dvoučlenných týmů v listopadu v Praze poměří své síly s dvojicemi, které triumfovaly v dalších pěti regionálních kolech. 

"Nejlepší dvojice dostane například nářadí, ale také certifikáty od Hospodářské komory, které studentům pomohou v budoucím uplatnění," řekl pro IHNED.cz dlouholetý spolupořadatel a instalatér Libor Kunčar.

Dodal také, že škol s tímto zaměřením postupně ubývá, v různých regionech se úplně ruší. Například do kola na veletrhu se přihásilo osm škol z celé Moravy, zatímco třeba před 15 lety by to bylo i přes dvě desítky.

"Důležité ale je, že se mladí instalatéři učí praktické věci. Já sám si každoročně beru několik studentů do praxe," zakončil Kunčar.

9.10.2013 13:28 | Revoluce ve zpracování odpadu? Mikrovlnný reaktor dokáže proměnit například pneumatiky či zvířecí exkrementy na olej a uhlí

Letošní Strojírenský veletrh nabídl i mnoho novinek. Mezi jednu z nich patří nově zpracovaný µBTL reaktor, který mění vstupní produkt biomasu a odpady na využitelné lehké oleje nebo vysoko hodnotné uhlí. Reaktor používá mikrovlnnou technologii, u které lze nastavit míru záření, stejně jde korigovat i rychlost otáček podle povahy vstupního produktu. Na veletrh ho přijel prezentovat i generální ředitel společnosti Šmeral Vladimír Novák. Na projektu spolupracuje s německou firmou Bionic Laboratiries. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Na jakém principu reaktor funguje?

Ta technologie je v zásadě velice jednoduchá. Pracuje v podtlaku, je tam absolutní tlak 0,4. Připodobnil bych to, že jste na vrcholu Mount Everestu a voda se vám bude vařit přibližně při 40 stupních. Tudíž energie potřebná pro odpaření je menší, minimální. Druhé, co využíváme, je, že energii dopravíme pomocí mikrovlnného záření. Dále v technologii máme katalyzátor, který dále zlepšuje celý proces. Jednak rozkladu a jednak efektivnost.

Technologie spočívá v tím, že zpracujeme téměř jakoukoli látku. Z ní odpaříme uhlovodík, takže výstupem je uhlík, uhlovodík a samozřejmě nějaká voda. Pokud je uhlík vyroben z biomasy, tak má tu úžasnou schopnost, že když se spojí s dalším německým patentem, tak umíme zpracovat látku, která je pro zemědělství nebezpečná. Třeba prasečí kejda, kterou na to pole nemůžete vylít, nebo slepičí trus.

Co dalšího umí vaše technologie zpracovat?

Druhý směr je, že technologie umí zpracovat komunální odpady. Samozřejmě tříděné, to znamená třeba ne cihly. Plast tam například může být, ale pouze určitý podíl. Pak by tam měla být nějaká biomasa, nějaký odpad, který to eliminuje. Třetí, co to umíme zlikvidovat, jsou pneumatiky.Jinak jsme testovali i likvidaci pozůstatků ropných havárií. Naprosto bez problémů. Dokonce jedna nadnárodní pojišťovna se na nás obrátila, jestli bychom jí nepostavili do kontejnerů zařízení, které by pro svoje klienty, kteří mají takovou havárii, dovezla na místo. Tam by vše vyčistili a vrátili zpátky. Ta technologie má řadu možností využití.

Jak přesně reaktor zpracuje vstupní materiál?

My to do zařízení dáme vstupní produkt a samo se otáčí. Udělá buď 0,8 až 5 otáček za hodinu. Podle toho, jaký materiál tam, dáme, tak se točí rychle. Vše je hotovo za jednu otáčku. Čili my to do stroje na jedné straně vsypeme a jak se točí, tak to na druhé vypadne. Umíme řídit rychlosti otáčení a nastavení energií, kterou tam vkládáme. Pak je potřeba mít nastavenou hranici pro tu konkrétní vstupní látku. V každé zemi, kam to chceme dodávat, by náš zástupce měl mít malý reaktor, aby si našel optimální podmínky. Protože hledat tyto dobré podmínky u zařízení, kam házíte tři tuny za hodinu, to si myslím, že je neefektivní.

Existuje už na trhu něco podobného?

Vzhledem k velkému zájmu, například Indů, Švédů, Němců, Jihoafričanů, Brazilců či Rusů, se zdá, že asi na trhu není něco srovnatelného.

Generální ředitel společnosti Šmeral Vladimír Novák

9.10.2013 13:44 | O kulturní vložku veletrhu se postarali turečtí derviši

V úterý večer se mohla veřejnost v divadle na ulici Orlí v centru Brna podívat na představení tanečního souboru "Tančící Derviši" z partnerské země veletrhu, tedy Turecka. Derviši vystoupili také na pondělním zahájení celého veletrhu.

Na to, jak takové vystoupení vypadá v turecké metropoli Istanbulu, se můžete podívat ve videu.

9.10.2013 14:51 | EGAP oznámil prohloubení spolupráce s komerčními pojišťovnami. Letos už pojistil export za necelých 50 miliard korun

Několik novinek dnes na strojírenském veletrhu ohlásila česká Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Čerstvě byla tato česká společnost zvolena do představenstva mezinárodní Bernské unie, která zastřešuje stejné agentury celého světa.

"Mezinárodní spolupráce bude stěžejní. Spolu s kolegy z jiných zemí v boardu budeme moci ovlivňovat trendy, kterými se bude světové pojišťovnictví exportních rizik vyvíjet," nechal se slyšet generální ředitel EGAP Jan Procházka.

Oznámeným trendem, který razí EGAP doma, je prohloubení spolupráce s komerčními pojišťovnami na dopojišťování rizikového exportu. Jinými slovy: Pokud komerční pojišťovna stanoví limit pro vývoz traktorů například na Ukrajinu na deset milionů korun a česká firma by ráda vyvezla za dvanáct, EGAP nyní může pouze "dopojistit zbytek". Doteď na sebe v takových případech bral EGAP celou zátěž a exportér musel vše vyjednávat znovu.

"To je zejména pro menší a střední podniky výrazně administrativně jednodušší, protože rámcové smlouvy nemusíme dělat znovu. Kromě toho snižujeme objem rizika, který na sebe stát bere," zhodnotil změnu Procházka.

Pokud na kondici českého exportu nahlížíme optikou EGAP, tak se letos vývozcům daří. Dosud v roce 2013 pojistila společnost export o objemu 48,3 miliard korun. Pojištěný vývoz směřoval do 39 zemí. "Máme tak šanci překonat loňský rekord, tedy 72 miliard korun," dodal Procházka.

Celý rozhovor s Janem Procházkou čtěte zítra na IHNED.cz.

9.10.2013 15:14 | FOTO: Vystavovatelé lákají návštěvníky ke svým stánkům různými způsoby

"Koukáš na tu ženskou?" ptá se jeden z dvojice mužů procházejících kolem Roll Up banneru jednoho z vystavovatelů. "Ne, koukám na ten spektrometr, přece," odpovídá druhý. 

Roll Up banner v pavilonu C

9.10.2013 15:42 | ZKL se chlubí 350 kilogramovým ložiskem, které od něj odebírá švédská firma

Doma je v Brně výrobce ložisek ZKL. Největší chloubou jejich stánku je jednořadé ložisko s označením PCL_31_13_01.R2. "Jedná se o dělené ložisko, které se používá na válcovací lince," popisuje jeho užití vedoucí technické podpor ZKL Jiří Prášil.

 Toto ložisko je jedním z největších exponátů na stánku. Vnější průměr je 600 milimetrů a váží 350 kilogramů. Výhodou má být fakt, že díky své jednoduché vyměnitelnosti nabízí úsporu v údržbě.Nevyrábí se pomocí řezání, ale sofistikovanější metodou lámání.

Již nějaký čs ho ZKL dodává do chomutovského závodu Sandvik. "To je pikantní zejména proto, že se jedná o švédkou firmu. A právě švédská SKL jsou největšími evropskými výrobci ložisek. Jejich krajané ze Sandviku ale berou ložiska od nás," upozorňuje na zajímavost Prášil.

Co se blízké budoucnosti týče, je podle Prášila ZKL nyní blízko kontraktu na podílení se stavby továrny v Indii.

9.10.2013 16:04 | VIDEO: Roboti ČVUT složí Rubikovu kostku za méně než dvě minuty

9.10.2013 16:18 | "V Itálii je trochu krize, skoro 50 procent firem má problémy. Proto hledáme nové trhy," zní od nového vystavovatele veletrhu

Závěsné tryskací zařízení firmy Kovo StaněkNěkteří vystavovatelé jsou na brněnském veletrhu každý rok. Potkají zde nové obchodní partnery, načerpají zkušenosti, reprezentují firmu. Jedním z těchto firem je i společnost Kovo Staněk. "Býváme tu každý rok, myslím, že od roku 2003. Je to určitá reprezentace firmy," vysvětluje důvody ke přihlášení na veletrh Ondřej Peterka z Kovo Staněk. Na výstavu přivezli závěsné tryskací zařízení (viz foto).

 

Na veletrh se přihlásilo ale i mnoho firem poprvé. Například italská společnost Muffato přijela na brněnský veletrh prvně. "V Itálii je trochu krize, skoro 50 procent firem má problémy. Proto hledáme nové trhy," uvedl pracovník firmy Radek Vaněk. Firma se zaměřuje na lisy a elektronické podavače.

9.10.2013 16:43 | Modely sedaček, budov nebo i skelet kola: kdo všechno využívá 3D tisk ve svém byznysu

Značka 3D Factories pod společností Aroja je nejaktivnější firmou, která se zabývá technologií 3D tisku v České republice. 

Na brněnském veletrhu představila novinku v podobě největší 3D tiskárny na světe. Modeluje výrobky z termoplastu, ty vznikají roztavením plastové struny. Vyrobit se dají jak hračky a drobné předměty, tak užitečné produkty pro průmysl. 

"Například firma vyrábějící tramvajová okna používá různé profily, které extrudují z hliníku. To je velmi drahé. Takže si model okna nejdříve vytisknou, vyzkouší jestli to sedí a teprve potom je zadávají do výroby," popisuje zakladatel značky Marek Zloch.

Celý článek o 3D tiskárně si můžete přečíst na webu IHNED.cz.

9.10.2013 16:55 | Nová jihomoravská instituce chce lidem pomáhat s rekvalifikací a uplatněním na trhu práce

Centrum vzdělávání všem (CVV) ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem (JIC) na veletrhu pořádalo kariérní show s názvem Můj život po škole.

CVV je od března fungující krajská instituce, která chce pomocí vzdělávání zlepšovat zaměstnavatelnost Jihomoravanů a poskytuje jim kariérní poradenství a komplexní informace o všech kurzech v kraji. Studenti středních škol se mohli na veletrhu díky kariérní show dozvědět, jak to bude vypadat, až dostanou výuční list nebo maturitní vysvědčení.

"Důležité je, aby si uvědomili, že na ně nečeká pracovní trh s otevřenou náručí a že nedostanou automaticky práci všude, kam pošlou životopis. Musí si uvědomit, že je potřeba o místo bojovat a pracovat na sobě," řekla pro IHNED.cz šéfka centra Beáta Holá.

S tím pomáhá kariérní poradkyně, která lidem říká, co po nich zaměstnavatelé vyžadují nebo jak vypadá pracovní pohovor. Ten si dokonce na veletrhu mohli studenti cvičně vyzkoušet.

Helena Továrková z JIC pak hovořila o alternativní životní cestě. Nenechat se zaměstnat, ale začít podnikat. Radila, jak o podnikání začít přemýšlet nebo co pro jeho začátek udělat.

9.10.2013 17:30 | Železniční odborníci lobbují za vysokorychlostní tratě. Z Prahy do Brna by dojeli do hodiny

Kromě strojírenského veletrhu se na brněnském výstavišti koná i dopravní Eurotrans. Na středeční konferenci nedávno založená Skupina pro podporu vysokorychlostní železniční dopravu propagovala vznik rychlotratí. Dle jejich studií by v roce 2035 mohla být hotová zbrusu nová železnice kopírující současnou dálnici D1.

Umožňovala by jízdu o rychlosti 350 kilometrů v hodině a dvě největší česká města by spojila za necelou hodinu. "Vycházíme z toho, že železniční rychlotrať je dvakrát rychlejší než auto a z poloviny tak rychlá jako letadlo. Tím pádem můžeme konkurovat letecké dopravě v hrubých časech až do vzdálenosti tisíc kilometrů," říká spoluzakldatel skupiny Bohumil Pokorný.

Podle něj by tak byla výhodnější než letecká přeprava i železnice z Vídně do Berlína vedoucí přes Prahu.

Jaké technické, ekonomické a politické překážky stojí prioritní české rychlodráze v cestě se dočtete zítra v rozhovoru s Bohumilem Pokorným na IHNED.cz.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru