Mise MAVEN pro výzkum marsovské atmosféry dostala i přes potíže s nouzovým finančním fungováním americké vlády od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) výjimku, takže sonda o velikosti autobusu se k rudé planetě vydá 18. listopadu.

Vědci si od projektu slibují odpověď na otázku, kam zmizela voda, kterou Mars kdysi podle odborníků hojně oplýval.

Družice se kvůli odběru vzorků horních vrstev atmosféry přiblíží k planetě až na zhruba 125 kilometrů od povrchu, čímž se podle portálu telegraph.co.uk stane nejníže se pohybujícím umělým aparátem u Marsu. Dosavadní sondy udržovaly od povrchu zhruba třínásobnou vzdálenost.

Cesta k Marsu potrvá MAVENu deset měsíců, poté vstoupí na tamní oběžnou dráhu a zahájí výzkum. Zařízení je uzpůsobeno na odběr atmosférických plynů, protože vědci doufají, že se jim podaří zjistit vodní páru a úroveň rychlosti jejího mizení.

MAVEN by tak mohl ověřit teorii, že sluneční energie pomalu připravila atmosféru o dusík, oxid uhličitý a vodu, čímž z planety učinila suchý a pustý svět. O bohaté přítomnosti vody v marsovské minulosti svědčí vyschlé kanály a geologické nálezy.

"MAVEN nám pomůže porozumět historii klimatu, která je historií obyvatelnosti," prohlásil Bruce Jakosky z marsovské mise. Dodal, že ačkoli MAVEN nebude hledat život, vědcům výsledky pomohou pochopit prostředí, které život mohlo hostit.

Jedním z důvodů, proč NASA upřednostnila MAVEN před jinými projekty, je to, že tato sonda poskytne komunikační zázemí budoucím marsovským misím a také vozítku Curiosity. To v současné době na povrchu planety pátrá po stopách života a získaná data posílá na Zemi pomocí dvou starších satelitů - Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter.