Německá hegemonie v Evropě je mi naprosto cizí, prohlásila letos na jaře německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Polska. Těmito slovy se snažila vyvrátit obavy, že Německo v současné Evropě bude hrát naprosto dominantní roli a málo dá na názory svých spojenců v EU. Právě hegemonem Evropy se ale Německo, byť zřejmě do značné míry proti své vůli, opět po několika desetiletích stalo.

Důkaz? Po loňském rozpadnutí dua Merkozy, v němž bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy alespoň předstíral, že drží kormidlo evropské lodi spolu s německou kancléřkou, Merkelová na tiskových konferencích většinou důležitá rozhodnutí o směřování Evropské unie oznamuje sama. Pohříchu přitom často odmítá návrhy svých především jihoevropských spojenců, díky čemuž si vysloužila přezdívku "Frau Nein".

"Ne" řekla návrhům na společné evropské dluhopisy, které by díky německé kredibilitě zajistily levnější půjčky pro jih kontinentu. "Ne" řekla bankovní unii, v níž by hrozilo, že německé peníze budou vypláceny jako náhrada klientům padlých bank za hranicemi. Naopak ale s výrazem přísné učitelky nikdy nezapomene zdůraznit, že problémové země si "musejí udělat domácí úkoly" a reformovat stagnující ekonomiky.

Není proto divu, že dominance Německa vyvolává v některých zemích stále větší nechuť. Řekové vítají německou kancléřku vlajkami s hákovými kříži a viní ji z hospodářské mizérie, k níž přispěly vynucené rozpočtové úspory. V Itálii média nepokrytě píší o tom, že se největší evropská země snaží dosáhnout ekonomickými nástroji toho, co se jí nepovedlo ve druhé světové válce zbraněmi: ovládnout starý kontinent. Na druhou stranu ekonomové z týchž zemí nabádají Německo, aby se s méně výkonným zbytkem Evropy "rozdělilo" o své hospodářské úspěchy. Němci by si prý měli zvýšit platy, aby mohli více utrácet, a pomoci tím posílit vývoz ostatních evropských zemí. Také by údajně měli zapomenout na vlastní vyrovnaný rozpočet a zadlužovat se ve prospěch solidarity.

 

Pozici Německa v současné Evropě lapidárně shrnul deník Süddeutsche Zeitung v redakčním komentáři: "Německo se stalo tím, čím po roce 1945 už nikdy nechtělo být: dominantní silou ve středu Evropy."

 


 

 

obalka Ekonom382013Jak k tomu došlo? A proč se může Německo snadno stát obrem na hliněných nohách? Odpověď najdete v novém čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu nebo na zařízení se systémem Android. 

 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru