Rudolf Jindrák (49)

Vzdělání:
- Právnická fakulta Univerzity Karlovy.

Kariéra:
- Kariérní diplomat, od roku 1986 pracoval v řadě pozic na ministerstvu zahraničí.
- 1993-1995 působil jako generální konzul České republiky v Mnichově.
- V letech 1995 až 1997 byl ředitelem 1. teritoriálního odboru.
- Mezi roky 1997 a 1998 pracoval jako vrchní ředitel sekce právní a konzulární.
- V letech 1998-2001 byl velvyslancem v Maďarsku.
- Od roku 2001 byl náměstkem ministra zahraničních věcí.
- V letech 2004-2006 byl velvyslancem v Rakousku.
- Od prosince 2006 je velvyslancem v Německu.

Rodina:
- Je ženatý, má dvě dcery.

Byť to tak z českých médií příliš nevypadá, nejdůležitější evropské parlamentní volby se neodehrají na konci října v Česku, ale o předposledním zářijovém víkendu v Německu. Německo je hlavním tahounem evropské ekonomiky, je na ně úzce navázán i český export a hospodářství. V posledních letech je i nezpochybnitelným lídrem a hlavním věřitelem řešení krize eurozóny. Důvodů, proč by Česko mělo dění v Německu zajímat, je ale mnohem více.

 

 

"Myslím si, že například přístup Německa k jaderné energetice a obnovitelným zdrojům může ovlivnit i vývoj u nás. A třeba bude jednou i v České republice politická objednávka na to, abychom jádro opustili," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom český velvyslanec v Německu Rudolf Jindrák. Ten je nyní v české diplomacii označován de facto za nepostradatelného muže. Na svém postu v Německu je už od roku 2006, ale náhrada za něho se prý hledá těžko. "Domů už bych se rád vrátil, ale to je věc, která se bude řešit až po volbách," říká. Na mysli má ale volby české.

 

Je odhodlání opustit jádro a jít cestou obnovitelné energie v Německu nějak hmatatelné i mezi běžnými lidmi?

Mám teorii, že další volby budou rozhodovat složenky za elektřinu. Mimochodem, v Německu je teď levnější elektřina než v České republice. Ale když jste roky zvyklí platit třeba 20 eur, pak vám přijde složenka na 30 a za rok už na 50 eur, tak to jistě nějakou reakci vyvolá. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je paradoxně levná, ale zdražují ji jiné složky ceny - distribuce, dotace, kompenzace a kdovíco ještě. Ceny elektřiny proto budou ještě velké téma. Samozřejmě nejen v Německu. Nám se například může stát, že česká elektřina bude tak drahá, že budeme v Evropě absolutně nekonkurenceschopní.

 

Jak významné je v Německu před blížícími se parlamentními volbami téma evropské krize a stav ekonomiky?

V předvolební kampani absolutně dominují sociální témata - točí se kolem nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, řeší se demografická struktura, euro i pomoc Řecku... Osobně si myslím, že se ale téma krize eurozóny spíše potlačuje a že po volbách také vyjdou najevo některá čísla, o nichž se nyní nemluví. V Německu je například skrytá nezaměstnanost. Podle oficiálních statistik je sice pod šesti procenty, ale zároveň je tam 12,6 procenta příjemců podpory v nezaměstnanosti. Zásadní ale je, že v Německu vládne sociální smír. Je to podmínka pro to, aby se problémy řešily v klidu.

 

Není to fakticky tak, že na krizi nakonec německá ekonomika vydělala? Má obrovskou důvěru trhů, nízké úročení dluhopisů, slabší euro pomáhá německému exportu.

Makroekonomicky bezesporu. Německo si půjčuje levné peníze. Je to i vyčísleno tak, že jen na úrocích ze státních dluhopisů ušetřilo asi 40 miliard eur. A Němci si uvědomují i to, že pokud by si zachovali marku, byli by dnes kvůli její síle absolutně nekonkurenceschopní.

 

To, že by mohlo vzniknout nějaké supereuro na způsob nové německé marky, jak se o tom kvůli krizi eurozóny mluví, tedy v Německu tématem vůbec není?

Nemohu prozrazovat úplně vše, co na různých jednáních slyším, ale ani hodně relevantní němečtí politici by se vzniku nějakého "nord-eura" nebránili. Mimochodem kromě německého jádra a sousedních severních zemí padaly i úvahy o tom, že Česká republika je přesně ta země, se kterou by se také počítalo... Ale šlo o neformální hovory. Německá politická elita si jinak moc dobře uvědomuje, že to je nerealizovatelná idea, která by úplně popřela celý evropský projekt. Ale uvidíme, jaký bude další vývoj. Může přijít další turbulence, třeba ve chvíli, kdy by se miliardové garance, jež evropské země daly, musely skutečně vyplatit.

 

Připouští si Německo svoji vinu na současné krizi? Vždyť to byli právě Němci, kteří jako první bez sankcí začali vědomě porušovat Maastrichtská kritéria.

Možná tam černé svědomí trochu roli hraje. I když si myslím, že Německo bylo ke své vůdčí roli v Evropě v podstatě donuceno, protože nikde jinde vůle k leadershipu nebyla.

 

I kdyby vládu náhodou znovu nesestavovala Merkelová, změnil by se nějak evropský kurz Německa či přístup k řešení krize?

To by musela být úplně jiná vládní konstelace. Pokud Angela Merkelová zůstane kancléřkou, jako že to předpokládám, kurz bude s drobnými korekturami pokračovat.


obalka ekonom 262013Celý rozhovor s Rudolfem Jindrákem najdete v Ekonomu č. 36/2013. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu nebo na zařízení se systémem Android. 

 

 

 

Související