Česká republika zřejmě nedokáže do konce roku vyčerpat z evropských fondů 15 až 30 miliard korun. Na úterní tiskové konferenci na to upozornil ministr pro místní rozvoj František Lukl. Podle něj má největší problémy pět operačních programů.

Pokud Česko nestihne peníze vyčerpat do konce současného programového období – tedy letos – nenávratně o ně přijde.

Česko se proto nyní snaží v Bruselu zajistit, aby fondy Evropské unie, které má ČR přidělené na jednotlivé roky do roku 2013, mohly být proinvestovány postupně až do roku 2015.

"V rámci Evropské unie mají výhodu tří let Slovensko a Rumunsko. V příštím programovém období bude tato zásada platit pro všechny. Proč proto tohle pravidlo neaplikovat již nyní," vysvětlil Lukl.

Ministr zároveň na jednání s komisařem Johannesem Hahnem požádal o rozšíření Operačního programu Doprava v souvislosti s povodněmi a o možnost financování oprav místních komunikací.

"Dívám se na vše pohledem starosty, tedy zdola. Když se objeví problém, snažím se ho řešit rychle a hlavně systémově. Proto mi přijde logické, aby evropské peníze pomohly také v případech, kdy je třeba obnovit místní komunikace po povodních," uvedl Lukl.

"Čerpání prostředků není uspokojivé. Ministerstvo pro místní rozvoj proto u řady programů zavedlo krizové řízení. Tato agenda je také pravidelným bodem jednání porady ekonomických ministrů," pokračoval Lukl.

Za hlavní problémy, proč je Česko v čerpání evropských peněz ve skluzu, považuje vedení resortu příliš složitou strukturu operačních programů, složitost metodiky, která na začátku programového období dokonce úplně chyběla, nebo vysokou fluktuaci pracovníků jak řídících rad, tak i jednotlivých Regionálních operačních programů.

"Velké problémy jsou také v projektovém řízení příjemců a kvalitě zadávacího řízení. Zpoždění způsobuje také časté odvolávání a dlouhé lhůty u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže," dodal ministr Lukl.

Jako nejrizikovější hodnotí ministerstvo pět operačních programů: OP Životní prostředí, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program, OP Technická pomoc a ROP Severozápad.

"Naše předpoklady jsou o něco skeptičtější než odhady řídících orgánů daných operačních programů. Pokusíme se udělat vše pro to, aby ztráta byla minimální. To ale neznamená, že si budeme ty věci malovat narůžovo," řekl Lukl.

Problematický ROP Severozápad

V úvahu nyní připadá i přesun peněz do méně rizikových operačních programů. Ten ale musí odsouhlasit řídící orgán daného operačního programu. A to může být problém, jak se přednedávnem ukázalo právě u ROP Severozápad. Tomu kvůli dlouhému pozastavení hrozí, že nestihne vyčerpat až několik miliard korun. Přesto řídící orgán odmítl návrh ministerstva přesunout tyto peníze do jiných úspěšnějších ROP.

"Je to logické a asi i lidské, že každý, kdo hospodaří s nějakou finanční částkou, bude chtít udělat vše pro to, aby ji mohl vyčerpat pro své potřeby," uvedl František Lukl.

"To bylo krásně vidět u ROP Severozápad, kde pravděpodobně nedočerpají všechny finanční prostředky, které mají k dispozici. Přesto jejich monitorovací výbor nesouhlasil byť s korunou, která by mohla být přesunuta do jiných operačních programů a využita v rámci ČR," popsal Lukl.

Podle ministra je postoj vedení Ústeckého a Karlovarského kraje, jejichž zástupci tvoří většinu v monitorovacím výboru ROP Severozápad, egoistický.

"V tuto chvíli není možné hrát si na nějakou falešnou solidaritu. Musíme se na věc dívat kriticky a věcně, protože jsou to finanční prostředky, které jsou určené pro Českou republiku a v konečném výsledku je jedno, jestli skončí například v oblasti životního prostředí nebo dopravy. Je ale nezbytné, aby smysluplně skončily v ČR ve prospěch všech občanů," zkritizoval jednání zástupců ROP Severozápad Lukl.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru