Senát zamítl zákon o dani z nabytí nemovitostí, kterou měl nově platit kupující místo prodávajícího. Norma měla také návaznost na nový občanský zákoník, což vláda bude muset zřejmě řešit zákonným opatřením. Ministr financí v demisi Jan Fischer senátory varoval, že nepřijetí zákona ochudí státní rozpočet v příštím roce o čtyři až sedm miliard korun.

Vláda by podle senátora ČSSD Jiřího Dienstbiera měla nyní navrhnout zákonné opatření, které přinese kroky nezbytné k funkčnosti nového občanského zákoníku. Změnu plátce daně odmítl v souladu s doporučením senátního ústavně-právního výboru kvůli tomu, že by to znamenalo neúměrnou zátěž pro ty, kdo si dům či byt chtějí pořídit s pomocí hypotéky.

"Stát si vlastně tuto změnu prosazuje, protože je to pro něj jakoby pohodlnější. Vlastně chce mít lepší podmínky než soukromé osoby z hlediska vymahatelnosti svých pohledávek a neměl by být takto jednostranně upřednostňován," uvedl také Dienstbier. Cílem nového zákona měla být vyšší efektivita při výběru této daně.

Zamítnutí zákona, který předložila ještě bývalá vláda Petra Nečase (ODS), prosadili sociální demokraté spolu se zemanovci a komunisty. Pro přijetí normy, což chtěl senátní hospodářský výbor, hlasovalo jen 20 z 69 přítomných senátorů. Sněmovna, která byla rozpuštěna, nemůže rozhodnutí Senátu změnit.

Nový zákon počítal také s tím, že kupující bude od daně osvobozen při koupi prvního bytu nebo domu. Měl naopak zrušit osvobození od daně, která byla zavedena v 90. letech v souvislosti s ekonomickou transformací. Jde například o převody v souvislosti s privatizací státního majetku. Sazbu daně předloha neměnila. Od letoška je čtyřprocentní, o procentní bod vyšší než v minulosti.

Stát loni vybral na dani z převodu 7,7 miliardy korun, o rok dřív to bylo asi o 300 milionů korun méně.