Ty hrozivé, kamenné sochy s prodlouženými těly, nadměrnými hlavami, tvářemi podobnými maskám a zvětšenými hrudníky geometricky vzato přesně odpovídají tomu, co ve dvacátých letech uchvátilo kubisty v čele s Pablem Picassem.
V tomto případě jde ale o sochy vystavené v galerii v Lagosu. Momentálně představují zřejmě nejhmatatelnější důkaz toho, jak v Nigérii dochází k obrodě tradičních uměleckých forem. Ty vychází z tradičního náboženského přesvědčení Nigerijců, které se ještě před staletím snažili vypudit křesťanští misionáři.
Toto oživení tradičního umění přímo souvisí s nejnovějším trendem v zemi, jejíž enormně bohatá elita a rok od roku početnější, majetnější střední třída začínají výrazně investovat do umění.
To, co je na rozvojových trzích v Číně, Indii či v zemích Perského zálivu dávno běžným jevem, se Africe dlouho vyhýbalo. Nejchudší kontinent na Zemi je v uměleckých kruzích stále vnímán spíš jako ten, z nějž pochází umění, které se později draží na západě – a nikoliv jako místo, které může mít svůj vlastní umělecký trh.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
