Hudební festivaly se na Výstavišti v pražských Holešovicích objevují jen příležitostně. Politici ale tyto akce plánují do dnes velmi sešlého areálu lákat ve velkém.

Jde o jeden z klíčových bodů vize pro místo, které by mělo v příštích letech hlavnímu městu, podle představ radních, přinášet v tržbách ročně stovky milionů korun. Tedy až na konci roku 2014 metropole převezme areál do rukou od současného nájemce, kterým je slovenská společnost Incheba.

"Naším cílem je přilákat na Výstaviště co nejvíce pořadatelů podobných akcí. Motivovat je chceme tím, že když si zvolí právě tento areál, získají od nás na akci grant. Když budou trvat třeba na Staroměstském náměstí, tak podporu nedostanou," popisuje plány náměstek pražského primátora Václav Novotný (TOP 09).

Podle něj je má pozemek velkou výhodou například v celistvém oplocení. Organizátoři tak nemusejí platit za vlastní zábrany.

Nepovedené manželství s Inchebou

Incheba na Výstavišti

Slovenská společnost Incheba má holešovické Výstaviště v nájmu od roku 2001.

Koupila část budov, které nepatřily městu, následně mu je prodala a získala pronájem na 15 let za 60 milionů ročně.

Po povodních v roce 2002 se Incheba zavázala k investici miliardy korun do oprav, na oplátku jí město prodloužilo nájem na 60 let a významně snížilo platby.

Dodatek z roku 2010 ale pak dobu zkrátil do roku 2016 a nájemné vrátil na 60 milionů ročně.

Loni na podzim se pražští politici domluvili s Inchebou na dřívějším ukončení spolupráce - ke konci roku 2014. Na oplátku jí Praha snížila nájemné na 20 milionů ročně.

Prahu v přípravě byznys plánu tlačí čas – za necelý rok a půl odejde z areálu společnost Incheba, která se věnovala především veletržnímu byznysu. A ročně posílala do městské kasy 60 milionů korun, což byl pro Prahu v podstatě čistý zisk.

Není však žádným tajemstvím, že s Inchebou byli pražští politici v trvalém sporu, nezřídka tento vztah označují za manželství, které se nepovedlo. Incheba má Výstaviště v pronájmu od roku 2001 a jednu dobu měla dokonce smlouvu na 60 let. S politiky si však její manažeři nerozuměli hlavně v otázce investic do areálu či obecně v plnění finančních závazků.

Společnost se zavázala po ničivých povodních 2002 vložit do Výstaviště postupně miliardu korun, což podle pražských radních neplnila a prostory postupně chátraly. Nakonec se obě strany loni na podzim domluvily na "rozpadu manželství" s koncem roku 2014. Tedy o dva roky dříve, než určovala poslední verze nájemní smlouvy.

S nasazením vlastní peněženky

Výstaviště v pražských HolešovicíchTo pro Prahu – jako nového správce – znamená začít od nuly. A to se vším všudy - kromě plánů na pořádání festivalů se musí začít urychleně starat o pořádání veletrhů a výstav, které předešlých dvanáct let pořádala jiná společnost.

"Je pravda, že si v tomto ohledu musíme pospíšit. Vystavovatelé už se domáhají informací, jak to po roce 2014 vlastně bude celé fungovat," přiznává náměstek primátora Václav Novotný. Nyní čeká na byznys plán, který si nechává v rámci magistrátu vypracovat.

V současnosti se na holešovickém Výstavišti koná řada veletrhů, například se zaměřením na kosmetiku, kadeřnictví či cestovní ruch.

Téměř jistá je jedna věc: městu se nepodařilo najít silného investora, a proto si bude muset Praha – zatížená stavbou tunelu Blanka a dalšími drahými investicemi – poradit s nasazením vlastní peněženky.

Jednou z možností, jak zajistit provoz, je založení nové městské firmy, která dostane Výstaviště na starosti. Ta by se musela nejprve vypořádat s tím, že nejdůležitějšímu výstavnímu prostoru – secesnímu Průmyslovému paláci – stále po požáru v roce 2008 chybí levé křídlo.

Kongresy se zatím odkládají

Hlavní město letos dostalo 280 milionů od pojišťovny jako náhradu škody po ohni. A za tuto částku chce chybějící část paláce dostavět a získat tak znovu důstojný prostor pro veletržní byznys.

"Budoucí využití Průmyslového paláce by rozhodně mělo zůstat ve sféře kulturní, výstavní či veletržní. Samozřejmě je nutné celý objekt přizpůsobit moderním požadavkům, vybavit novými technologiemi a zkulturnit neutěšené okolí," přemýšlí nad dostavbou dominanty Výstaviště pražský developer Serge Borenstein.

Ještě odvážněji hovoří známý ekonom Michal Mejstřík, který působil mimo jiné jako poradce bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).

"Ideální by bylo v Průmyslovém paláci vytvořit multimediální halu. Projekt však musí být v souladu s rozpočtem, aby se město zbytečně nezadlužilo, pak můžou být investice návratné," navrhoval před časem Mejstřík v rozhovoru pro HN. Na mysli měl především využití pro kongresovou turistiku.

O ní však zatím politici raději příliš nemluví. Vědí, že je především třeba zajistit veletržní funkci a začít investovat do nutných oprav. V příštích letech bude například nejspíš nutné vyměnit v areálu inženýrské sítě.

"Hrubý odhad nákladů na celkové opravy jsou dvě miliardy," uzavírá náměstek a radní pro kulturu Václav Novotný, který předpokládá postupnou obnovu areálu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru