Z mapy jednotlivých okresů vyplývá, že nejhorší vzduch dlouhodobě dýchají podle očekávání lidé v oblastech s těžkým průmyslem, tedy na Karvinsku a v Ostravě. Oproti roku 1998 tam ale v poslední době některé ukazatele dokonce vzrostly.

Z hlediska dopadů na lidské zdraví mají, pokud jde o ovzduší, výrazný vliv hlavně prachové částice PM 10 a PM 2,5 a látka benzoapyren. Podle molekulárního epidemiologa Radima Šráma, který se vztahem kvality vzduchu a zdraví zabývá, došlo mezi lety 1998 a 2012 k celkovému zlepšení, dílčí hodnoty, jako právě PM 10, však spíše kolísají.

Podívejte se, jak se od roku 1998 vyvíjela kvalita ovzduší. Mapa ukazuje koncentraci částic PM 10.


"Prachové částice vznikají hlavně kvůli třem oblastem – topení v domácnostech, dopravě a průmyslu. Například v Praze převažuje doprava, většinu Česka trápí topeniště v kombinaci s dopravou. V Moravskoslezském kraji je podíl průmyslu výraznější, někde až padesátiprocentní, v ostravských Radvanicích má podíl až 90 procent," vysvětlil Šrám.

Pro srovnání proměny znečištění v regionech jsme zvolili koncentraci PM 10, tedy částic prachu o velikosti 10 mikrometrů. Průměrná roční hodnota by podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) neměla ročně přesáhnout 20 mikrogramů.

Konkrétně v Karviné ale byla v roce 1998 průměrná roční hodnota tohoto parametru 33,5. V roce 2006 to ale bylo dokonce 57,84 a loni o něco méně, 48,8.

O své zdraví se naopak nemusí příliš obávat obyvatelé například Chebu a Chrudimi, kde se hodnoty stabilně pohybují kolem 18 mikrogramů.

Na vývoj koncentrace polétavého prachu se můžete podívat v následujících grafech. Hodnoty částic PM 10 jsou uvedeny v µg na m3, okresy jsou seřazeny dle abecedy.


Podíl prachových částic z topení se podle Šráma v posledních letech zvýšil, protože se lidé vracejí k uhlí. "U lokálního topení sledujeme od roku 2003 zhoršení kvůli růstu cen energií, lidé přecházejí zpět na tuhá paliva a pálí i odpadky," dodává vědec z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Specifickou záležitostí jsou smogové kalamity, které ale souvisí hlavně s počasím a se znečištěním vzduchu jen nepřímo. Podle vědce proto nelze říct, že by v posledních letech smogu přibývalo či ubývalo.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se