Peter Stračár (48)

Vzdělání:
- Vystudoval Fakultu elektrotechniky a informatiky na Technické univerzitě v Košicích.

Kariéra:
- V devadesátých letech pracoval mimo jiné v IBM.
- Poté působil v Hongkongu jako prezident asijsko-tichomořských operací firmy Hilti.
- Od ledna je ředitelem GE pro region střední a východní Evropy.

Soukromí:
- Narodil se na Slovensku, má české občanství.
- Je ženatý. Má tři děti.

Sedmnáct let pracoval na manažerských postech v koncernu Hilti, který vyrábí stavební a další techniky. Posledních osm roků řídil asijské operace této firmy přímo v Hongkongu. Od ledna je však Peter Stračár ve společnosti General Electrics v nově zřízené funkci generálního ředitele pro střední a východní Evropu.

A aby rozhovor s týdeníkem Ekonom měl vskutku světový formát, pořídili jsme ho v objektu bývalé londýnské Battersea Power Station, svého času největší tepelné elektrárny na světě.

Ve kterých oborech je budoucnost?

Podívejte, my musíme stavět na tom, co máme. Nemáme ropu ani zásoby jiných nerostných surovin. Máme intelekt a potenciál ve vzdělaných, talentovaných lidech.

Není to mýtus? Stále to slyšíme a čteme, ale řekl bych, že nás spousta zemí - například zrovna v Asii - už v tomhle předběhla.

Není to mýtus. Ale musíme přemýšlet o tom, jak a co udělat pro to, aby tahle konkurenční výhoda vydržela. Poptávka po vzdělané a vysoce odborné pracovní síle, která pracuje za rozumnou cenu, bude neustále. Důležité je orientovat se na perspektivní směry a obory. Přemýšlet o propojování byznysu, škol a v neposlední řadě vládních institucí.

Politická podpora je v tomto ohledu velmi důležitá, stačí se podívat, jak vysoká je právě v některých asijských zemích.

Co vás po návratu do střední Evropy nejvíce překvapilo?

Jaký pokrok tenhle region i konkrétně Česko a Slovensko udělaly. To si nejvíce uvědomíte právě tehdy, když někde nežijete, a vrátíte se tam po určitém čase. Mě ohromně těší, že mám příležitost pracovat s lidmi, kteří jsou vzdělaní a profesionální. V porovnání s dobou před 20 lety se to výrazně zlepšilo. Schopnost komunikovat v angličtině, orientovat se ve světě. Ten vývoj byl velmi pozitivní. Je ovšem otázka, zda se to podaří udržet.

Žil jste osm let v Hongkongu. V čem se tam život od střední Evropy liší?

O tom bychom mohli udělat samostatný rozhovor. Ale v kostce řečeno, tím hlavním rozdílem je obrovská rychlost. Orientace na výkon, na růst, na progres. Schopnost rychle se adaptovat a rychle se rozhodovat. Dobře fungující administrativa, prostředí orientované pro byznys, velká dynamika.

Když budete chtít, tak si firmu založíte za jediný den. A druhým velkým rozdílem je silná orientace na vzdělání. To je vnímáno jako něco, co přináší budoucnost vašim dětem.

Proč to chybí v Česku?

Nemohu říci, že to zcela chybí. Žijeme v jiném prostředí, s jinou historií a jinými kořeny. Ale souhlasím s tím, že bychom se v tomhle mohli od asijských ekonomik poučit. A přitom si zachovat silné stránky, které máme.

Jaké silné stránky Evropa má?

Například větší zájem o životní prostředí, snahu o sociální balanc. Já jsem velký fanda Evropy. A věřím, že zejména střední a východní Evropa mají dobrou šanci být tou dynamičtější, výkonnější částí starého kontinentu.


obalka ekonom282013- Jak toho může střední a východní Evropa dosáhnout?

- Co je to průmyslový internet?

- A jak "big data" změní letecký průmysl?

Celý rozhovor s Peterem Stračárem najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které vyšlo ve čtvrtek 11. července.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se