Několik členů bankovní rady České národní banky se při jejím minulém jednání 27. června vyslovilo pro okamžité zahájení devizových intervencí s cílem oslabit korunu. Důvodem je nižší než očekávaná inflace a snaha podpořit růst ekonomiky. 

Vyplývá to ze zápisu jednání, který centrální banka v pondělí zveřejnila. Na jednání ale bylo také uvedeno, že nezbytnou podmínkou pro zahájení intervencí je riziko déletrvající deflace, které se nenaplňuje.

Na jednání zaznělo, že přestože dochází ke kumulaci protiinflačních rizik, není pravděpodobné, že by domácí ekonomika v podmínkách technicky nulových sazeb mířila do deflace. Členové bankovní rady se také shodli na tom, že proti situaci před šesti týdny se zvýšila potřeba dalšího uvolnění měnové politiky.

Česká koruna v pondělí oslabuje na 26,05 CZK/EUR a 20,31 CZK/USD proti hladinám 25,84 a 20,01 při čtvrtečním závěru dne před svátkem v ČR.

Prognóza ČNB očekává oživení zahraniční poptávky ve druhém pololetí 2013, což je důležitý předpoklad obratu ve vývoji domácí ekonomické aktivity.

Ekonomika tápe po dně

Příznivější jsou perspektivy růstu americké ekonomiky, zatímco pokračující recese v eurozóně nedává dobré vyhlídky na trvalejší obnovu růstu. Nicméně aktuální růst důvěry spotřebitelů v Německu dává naději, že předpoklad prognózy o obratu ve vývoji zahraniční poptávky se může naplnit.

Současnou ekonomickou situaci označila rada jako tápavý krok ekonomiky po dně. Na jednání zaznělo, že snížení cen telekomunikačních služeb, které stojí za historicky vysokou odchylkou v korigované inflaci bez pohonných hmot, je důsledkem trvalejších tlaků na pokles inflace, v jejichž rámci jsou narušovány oligopolní struktury.   

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

Podle vyjádření na jednání pokles spotřeby patrně dosáhl dna ve druhé polovině roku 2012. Počátkem roku 2013 byl růst spotřeby již méně nepříznivý, což může souviset s nárůstem důvěry spotřebitelů od září 2012. Nepotvrzuje se prý hypotéza odložené spotřeby.

Na jednání bylo konstatováno, že v ekonomice jsou patrné známky přizpůsobení, které se projevují na trhu práce. Rostoucí zaměstnanost při snižujícím se počtu zaměstnanců přepočtených na plné úvazky tak znamená zvyšující se částečné úvazky, což je příznivý faktor.