Evropský parlament ve středu schválil odložení aukce stovek milionů povolenek na vypouštění průmyslových škodlivin do ovzduší. Evropská komise doufá, že se tímto způsobem podaří zvýšit ceny povolenek a oživit stagnující trh s nimi. Návrh podporovala i česká energetická firma ČEZ.

Europoslanci o tomto návrhu hlasovali již v dubnu a tehdy ho odmítli. Komise od té doby učinila pár kompromisů a poslala rozhodování o emisních povolenkách zpět do pléna Evropského parlamentu.

Návrh ve středu prošel o 33 hlasů, uvádí agentura Reuters. Poslanci nechali rozhodnutí o konkrétní výši jednorázového stažení povolenek na Komisi, maximálně to může být 900 milionů povolenek.

Před hlasováním klesly ceny povolenek o 10 procent, po něm začali obchodníci rychle nakupovat a cena odpoledne stoupla o 8 procent na 4,65 eur za tunu. 

Rozhodnutí má dopad i na ceny energetických společností, E.ON roste zhruba o procento jako jediná firma v německém indexu DAX.  

Akcie největší tuzemské energetické firmy ČEZ umazaly část ranních ztrát, stále ale proti včerejšku ztrácejí 0,40 procenta obchodují se za rovných 500 korun.

ČEZ stažení části povolenek z trhu chtěl. Zdůvodňoval to tím, že takový krok by stabilizoval hodnotu povolenek a umožnil by systému emisního obchodování plnit svou úlohu, tedy vést výrobce k investicím do technologií s nízkými emisemi CO2.

ČEZ se i kvůli nízkým cenám povolenek zatím nevyplatí spustit novou paroplynovou elektrárnu v Počeradech, výhodnější je pálit uhlí. Současné ceny plynu jsou navíc vysoko.

Dalším důvodem je fakt, že ČEZ má přebytek povolenek v přepočtu za asi tři miliardy korun, ušetřených z minula. Nárůst cen povolenek proto tuto rezervu dále zhodnocuje.

Drahé povolenky by pomohly Temelínu

Cena povolenek také souvisí i s dostavbou Temelína. Dražší povolenky totiž automaticky zvyšují i cenu silové elektřiny na trhu, což by pro Temelín bylo výhodné. Levné povolenky jsou naopak výhodné pro uhelné elektrárny, které mají oproti čistým zdrojům energie méně nákladný provoz.

Proti návrhu byli i někteří čeští europoslanci. Podle Jana Březiny představený kompromis neobsahoval žádné zásadní změny. Například nejdříve Komise zvažovala zmrazení aukcí 900 milionů povolenek, nyní jde jen o 600 milionů v letech 2013 až 2015. Každá z povolenek představuje tunu emisí oxidu uhličitého (CO2).

"Od začátku jsem byl proti emisním povolenkám, považoval jsem to za zátěž, naopak zastánci tohoto kroku tvrdili, že to bude tržní mechanismus. Jenže tento mechanismus nezafungoval, cena povolenky se zdá Evropské komisi nízká, a proto se ji rozhodla zvýšit netržním zásahem, tedy že část povolenek stáhnou," uvedl pro ČTK europoslanec Miroslav Ouzký (ODS).

Trh s povolenkami narušila krize

Systém EU pro obchodování s emisními povolenkami určuje limity na množství skleníkových plynů, které může evropský průmysl každoročně vypustit do ovzduší. Jednotlivé společnosti mají přidělený určitý počet povolenek. Pokud je nevyčerpají, mohou je dále prodat. Pokud vypouštějí do ovzduší větší množství emisí, musí naopak povolenky dokoupit. Cílem tohoto systému je podniky motivovat, aby investovaly do "zelených" technologií.

Jenže hospodářská krize zasáhla právě i systém emisního obchodování. Snížila se poptávka po emisních povolenkách v systému, povolenek je tak nadbytek a jejich cena se pohybuje pod úrovní pěti eur za tunu CO2. Přitom při zavádění systému Evropská komise očekávala cenu nad 20 eury. Právě kvůli opětovnému zvýšení ceny povolenek rozhodla Komise (a nyní to potvrdil i Parlament) o stažení části povolenek (takzvaný backloading).

"Trh s emisními povolenkami není životaschopný. Například ve Spojených státech nic takového nemají, přesto snížili produkci CO2 a to podstatným způsobem," uvedl Březina. "Evropská komise si nyní vymyslela takovou berličku, backloading, tedy stažení části povolenek z trhu s tím, že tyto povolenky se stáhnou, a pak zase vrátí. Toto není podle mě řešením, proto budu hlasovat proti," dodal český europoslanec.

Jiný český zástupce v Evropském parlamentu, Richard Falbr, nebyl těsně před hlasováním rozhodnutý. "Pozice v České republice je rozdělená, ČEZ by chtěl, abychom hlasovali pro stažení a lobbuje za to, ale český průmysl to nechce, protože se bojí, že by to ztížilo jeho postavení," řekl Falbr. "Při předchozím hlasování jsem byl pro, jenže teď ty hlasy, které mluví za průmysl, sílí a tvrdí, že bude poškozeno mnoho průmyslových podniků," dodal.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru