Milan Zelený (71)

Vzdělání:
- Vystudoval obory ekonomika práce, politická ekonomie, finance a kvantitativní metody na pražské VŠE.
- V roce 1965 vyhrál na ČSAV konkurz americké University of Rochester, kam odešel v roce 1967 studovat.
- V roce 1968 byl vyloučen z ČSAV, zbaven místa a vyzván k návratu do Československa. Kvůli tomu zůstal v USA a přijal americké občanství.
- V exilu získal tituly Master of Science a Doctor of Philosophy na univerzitě v Rochesteru.

Kariéra:
- Deset let působil jako profesor podnikového řízení na Kolumbijské univerzitě, dnes drží profesuru na Fordhamově univerzitě v New Yorku.
- Působí také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pravidelně přednáší na univerzitách v Číně, Tchaj-wanu, Indii, Brazílii a jinde.
- Již 33 let je šéfredaktorem mezinárodního časopisu Human Systems Management. Vydal také řadu populárních knih.

Soukromí:
- Žije v městě Tenafly v americkém státě New Jersey.
- Má syna Maximiliána.

V jižních Čechách, kde Milan Zelený, nejcitovanější český ekonom spolupracující s univerzitami v USA, Číně, Itálii i v Česku, tráví letní měsíce, v době rozhovoru s týdeníkem Ekonom vydatně pršelo. Kulisy tak jen podtrhovaly nepříliš optimistického ducha, v němž se rozhovor nesl. V pokoji navíc zářila červená obrazovka ekonomického zpravodajství televize Bloomberg, která informovala o klesání burz po celém světě.

"Zatímco tu tlacháme, trhy padají," glosuje to Milan Zelený. Tvrdí, že současná nepříznivá ekonomická situace není jen "obyčejnou" krizí. "Procházíme složitou transformací, která je historicky zcela unikátní," je přesvědčen Zelený.

Na svém blogu píšete, že bychom se měli smířit s tím, že se ekonomika několik dalších let bude vyvíjet po trajektorii tvaru písmene "L". Jde tedy o dlouhodobou krizi?

Krize skutečně je, ale existují zároveň paralelní a silnější trendy. Ty způsobují, že trvá tak dlouho, že nereaguje na stimuly a ekonomika se nevrací do starého normálu. Politici i ekonomové uvažují ve svých dogmatech a řada vztahů a komplikovaných transformací jim uniká. Jsme v podstatě bezbranní a nevíme, co máme dělat.

Říká se, že je vidět světlo na konci tunelu, že se za rok ekonomika zvedne. Ale nedochází k tomu. Jediné, co nás nenapadne, je, že máme přestat poroučet větru a dešti ekonomické "přírody".

Čím je to způsobeno? Co je tím silnějším, paralelním trendem?

Probíhá složitá transformace hospodářství, která je analogická s těmi, kdy společnost přecházela od zemědělství k průmyslu, poté od průmyslu ke službám a nakonec od služeb ke státní ekonomice. My teď procházíme také transformací, a ta je výsledkem dění, jež je za naší kontrolou. Nelze ji zastavit, jako když se o zastavení průmyslové revoluce marně pokoušeli dělníci házením dřeváků do strojů. Vyvíjí se mimo nás, podle pravidel evoluce, která je hnána růstem produktivity práce.

Abychom ji zastavili, museli bychom zastavit růst produktivity práce. A to je nesmysl. Znamenalo by to, že by se budoucí generace měly hůře než generace předchozí. Lidský druh pro takovou regresi není vybaven.

Co máte na mysli přechodem společnosti od sektoru služeb ke státní ekonomice?

V ekonomice existují jenom čtyři sektory, o nichž jsme mluvili. Pracovní síla se postupně během transformací přesunovala z jednoho do druhého. Růstem produktivity klesala potřeba pracovní síly v zemědělství, poté v průmyslu, ve službách. Jediný další sektor, který zbýval, byl stát, který živil stále více lidí. Tento "zdroj" se ale nyní vyčerpal a navíc nesmyslně zadlužil.

Jestliže se vyčerpaly schopnosti všech těchto čtyř sektorů zaměstnat pracovní sílu, kam směřuje současná transformace?

Je to transformace, která se objevila poprvé a je zcela unikátní. Nikdy předtím v historii lidstva jsme nevyčerpali všechny sektory. Důvod, proč jsme se po tisíciletí vyvíjeli poměrně úspěšně, byl ten, že se vždycky objevil sektor, který byl schopen absorbovat pracovní sílu uvolněnou z předchozích sektorů. Stát je poslední, který se o to pokusil - a propadl. Jsme v koncovce tohoto typu vývoje.

Proto otázka správně zní: Co bude dále? My to nebudeme vědět, když se nebudeme snažit tento proces pochopit, když se budeme pořád chovat, jako kdyby to byla "obyčejná" krize. Pokud budeme z "helikoptér státu" pouštět peníze a stavět hladové zdi, bude se krize vracet. Je to špatný přístup. Přerovnáváme lehátka na palubě Titaniku.


obalka ekonom 252013- Proč podle Milana Zeleného čeká svět deglobalizace?

- Proč by mělo být v Česku víc podnikatelů?

- A jaké regiony před sebou mají nejsvětlejší budoucnost?

Odpovědi najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které vyšlo ve čtvrtek 20. června.

 

 

 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Podle ekonoma Milana Zeleného v současnosti neprožíváme běžnou cyklickou krizi. Jsme svědky trvalé transformace ekonomiky. "Pokusy o návrat do stavu před krizí jsou jen plýtváním penězi," říká.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.