Ministerstvo financí dočasně omezí rozpočtové škrty a pomocí státního rozpočtu podpoří ekonomický růst. Vyplývá to z Fiskálního výhledu ministerstva.

Deficit veřejných financí by tak měl letos podle materiálu klesnout na 2,8 procenta hrubého domácího produktu z loňských 4,4 procenta a v dalších letech by měl stagnovat.

Úřad tak počítá s tím, že Evropská komise příští rok ukončí s Českem řízení o nadměrném schodku. Ten by měl být pod třemi procenty. "Po splnění tohoto cíle již nebude docházet k dalšímu prohlubování fiskálního (rozpočtového) úsilí. Nástrojů fiskální politiky bude naopak, i když v omezené míře, využito pro stimulaci domácí ekonomiky, která by měla v letech výhledu zaznamenat postupné oživení," uvádí materiál.

Ministerstvo tak v dalších letech nepočítá s dalším snižováním deficitu. Pro rok 2014 naplánovalo deficit 2,9 procenta a v dalších dvou letech 2,8 procenta HDP. V listopadu počítalo s deficitem pro roky 2014 a 2015 na 2,7 procenta a 2,4 procenta HDP.

"Dlouhodobě udržitelné snížení vládních deficitů pod hraniční úroveň tří procent HDP, kterým je ukončení postupu při nadměrném schodku podmíněno, představuje ovšem i nadále stěžejní cíl vlády," upozornil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Česká národní banka v nejnovější Zprávě o inflaci odhaduje letos deficit veřejných financí na 2,4 procenta HDP a v roce 2014 2,2 procenta HDP.

Celkový vládní dluh by měl letos podle Fiskálního výhledu stoupnout na 48,5 procenta HDP z loňských 45,8 procenta. Do roku 2016 by měl vzrůst až na 51,9 procenta HDP. Celkový vládní dluh podle kritérií pro přijetí eura nesmí překročit 60 procent HDP.

Důvodem loňského vysokého deficitu veřejných financí bylo jednorázové zaúčtování církevních restitucí a úpravy v čerpání fondů EU. Bez těchto vlivů byl loni deficit veřejných financí 2,5 procenta HDP. Deficit veřejných financí EU loni činil čtyři procenta HDP.

Květnový Fiskální výhled je podle ministerstva pojímán jako doplněk Konvergenčního programu ČR, ze kterého datově a informačně čerpá. Dále je postaven na dubnové makroekonomické predikci MF a aktualizaci střednědobého výdajového rámce pro státní rozpočet a státní fondy schválené v dubnu vládou.

Podle makroekonomické predikce by letos měla ekonomika stagnovat a příští rok růst o 1,2 procenta, v roce 2015 o 2,1 procenta a v roce 2016 o 2,6 procenta.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru