Nápady na byznys s Čínou Karlu Muzikářovi staršímu nechybějí. Už před několika lety přišel s poněkud divokou vizí propojení Číny a Evropské unie rychlovlakem a stále se jí nevzdal. Naopak ji dále rozvíjí. Spolu s čínským velvyslancem o nápadu mluvil s premiérem Petrem Nečasem a bývalým ministrem dopravy Pavlem Dobešem, lobboval za něj i u kazašského prezidenta Nazarbajeva a chystá se podle svých slov i za evropským komisařem pro dopravu Siimem Kallasem.

"Kdyby on tu myšlenku zdvihl, bylo by to hned něco jiného," říká Muzikář, který realisticky připouští, že Česká republika v takovém projektu nemůže být partnerem. "Je to ale obrovský a krásný projekt, který by Česká republika mohla iniciovat," dodává Muzikář. Je přesvědčen o tom, že by Čína mohla dráhu, která by prý měla být schopna dopravit náklad z Číny do Hamburku za tři dny, zaplatit sama.

"Prokopat Suezský průplav kdysi taky znělo jako šílenost," odráží Muzikář námitku, že takový projekt je spíše v rovině sci-fi. "Čína je technicky mimořádně schopná," říká Muzikář, který v možnou realizaci vlakového spojení Comenius-Confucius (Comenius je název kulturně-vzdělávací a osvětově-byznysové společnosti, v jejímž čele Muzikář stojí) pevně věří.

Už nyní železniční spojení mezi Čínou a Evropou existuje a pravidelně se využívá především pro nákladní dopravu. "Spojení vede přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko a Polsko do Německa a lze přes něj přepravit kontejner například z Pekingu do Duisburgu za 13 dní," říká český velvyslanecký rada v Pekingu Richard Krpač.

Číňané mají zkušenost i s rychlovlaky - mají 10 tisíc kilometrů vysokorychlostních tratí, na nichž se vlaky obvykle pohybují rychlostí 300 km za hodinu. Například cestu z Pekingu do 1300 km vzdálené Šanghaje (srovnatelné například s trasou Praha-Londýn) tak lze urazit za necelých pět hodin.

"Spojit rychlovlakem Peking a evropská velkoměsta tedy není technologickým problémem. Ale může být problémem administrativně-technickým (různé železniční standardy a systémy) a hlavně finančním," upozorňuje na mantinely vize rychlodráhy Comenius-Confucius Richard Krpač.

Výstavba jednoho kilometru rychlodráhy podle konzervativních odhadů stojí v Číně 30 milionů dolarů. Potřebných 10 000 kilometrů mezi Pekingem a Evropou by tak vyšlo hrubým odhadem na 300 miliard dolarů. "Což je pro srovnání částka jen o málo menší než celý státní rozpočet Ruské federace," poznamenává Krpač.


 

obalka Ekonom 212013- Kolik v Česku utratí průměrný čínský turista?

- Co Číňany v Evropě zajímá?

- A jaké překážky čínským turistům momentálně klade EU?

Více informací o tom, jak Česko otevírá Číně dveře dokořán, najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které vyšlo ve čtvrtek 23. května.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru