Těžba břidlicového plynu v České republice zatím není na pořadu dne. Vyplývá to z prohlášení premiéra Petra Nečase. Po summitu Evropské unie věnovanému energetice a daním Nečas v Bruselu zdůraznil, že předpokladem pro případný průzkum a těžbu břidlicového plynu v České republice je přijetí vhodné legislativy. Podle něj také není možné, aby se šlo v tomto směru proti místním samosprávám.

Klíčovým tématem "energetické" části summitu byly rostoucí ceny energií v Evropě. Ceny energie ve Spojených státech naopak klesají, což vede k ohrožování konkurenceschopnosti evropských podniků, připomněl Nečas.

Hlavním důvodem klesajících cen energie v USA je těžba břidlicového plynu, o kterém se mluvilo i na unijním summitu. V České republice platí moratorium na průzkum tohoto plynu.

Rozvoj těžby plynu z břidlicových hornin zajistil Spojeným státům za pouhých několik let pozici předního světového producenta zemního plynu a začínajícího vývozce této suroviny. Americký příklad začínají napodobovat i další velké země světa v čele s Čínou.

V Evropě, která má rovněž značný geologický potenciál pro využívání břidlic, je ale situace kvůli velké hustotě obyvatelstva a silné zelené lobby složitá. Země, které už přípravy k těžbě plynu zahájily, nyní narážejí na problémy.

"Nyní potřebujeme vhodnou legislativu, která upraví rámec pro možný průzkum či těžbu," řekl Nečas. Teprve až bude legislativa hotova, můžeme se bavit o dalších krocích, dodal s tím, že se to nemůže dít navzdory místním obyvatelům a samosprávám.

Podle Nečase vláda nestaví energetickou politiku na představách o nově nalezených zdrojích, ale na efektivním využívání stávajících zdrojů, na rozvoji jaderných elektráren a na rozumném podílu obnovitelných zdrojů.

Hlavním důvodem rostoucích cen energie v ČR je především politika od poloviny minulého desetiletí, která deformovala trh podporou obnovitelných zdrojů energie, řekl.

Zdůraznil také, že břidlicový plyn stejně jako uhlí "neuteče" a bude možné je případně efektivněji těžit modernější a šetrnější technologií v budoucnu, třeba za 20 či 30 let.

Břidlice může změnit celý energetický trh

Těžba zemního plynu v USA dosahuje díky rozvoji břidlicových ložisek stále nových rekordů. USA začaly těžit v mohutném rozsahu plyn z břidlic ve druhé polovině minulého desetiletí díky technologii "frakování", která dostává plyn vázaný v horninách z velkých hloubek. Získaly tím ve stále důležitější energetické surovině soběstačnost a podle loňské prognózy Mezinárodní agentury pro energii v nejbližších letech předstihnou v její těžbě nynější světovou jedničku Rusko.

Levný plyn transformoval celý americký energetický trh, posílil konkurenceschopnost amerického průmyslu a poskytl největší světové ekonomice nový základ pro dlouhodobý růst. Tento měsíc americká vláda schválila druhý exportní terminál, a v podstatě se tak rozhodla umožnit vývoz levného amerického plynu do světa. Cena plynu je díky "břidlicové revoluci" v USA nyní třetinová proti Evropě a zhruba čtvrtinová ve srovnání s Asií.

V Evropě chystá dovoz amerického plynu hlavně Velká Británie, která má také v západní Evropě nejdále nakročeno k využití vlastních zásob tohoto zdroje. Vláda loni definitivně schválila těžbu plynu z břidlic za podmínky přísných kontrol.

Podle odhadů těžařské společnosti Cuadrilla Resources, která udělala průzkumné vrty v severozápadní Anglii, jen tamní zásoby plynu dosahují 5,6 bilionu metrů krychlových, což by stačilo Británii na zhruba 60 let současné spotřeby. Kvůli ochraně ptáků ale Cuadrilla musela zahájení těžby odložit na příští rok.

Břidlicové formace se nacházejí na většině britského území a kromě velkých zásob na pevnině se v britských vodách Severního moře podle odhadů expertů může skrývat dalších asi 30 bilionů metrů krychlových břidlicového plynu. To by Británii dostalo na úroveň USA, Číny a Argentiny, které mají ve světě největší známé zásoby tohoto zdroje.

Ukrajina předběhla Polsko

Jako první v Evropě se pustilo do rozsáhlého komerčního průzkumu břidlic Polsko, které se chce zbavit závislosti na ruském plynu. Tamní zásoby jsou ale podle novějších odhadů nižší, než se čekalo, a naděje, které Varšava vkládala do nového zdroje, se tak zatím nenaplňují. O něco dál se mezitím dostala sousední Ukrajina, která podepsala s koncernem Royal Dutch Shell dosud největší evropskou dohodu o těžbě plynu z břidlic v hodnotě asi deseti miliard dolarů (přes 200 miliard Kč).

V Evropě zahájily přípravy k těžbě nového zdroje také Rumunsko, Litva a Turecko a po břidlicovém plynu pokukuje už i Německo, které k jeho využití vytváří legislativní podmínky. Zeleným aktivistům se však v řadě zemí Evropy podařilo proti metodě frakování vzbudit odpor značné části veřejnosti tvrzením o ohrožení podzemních vod a dalších problémech. Některé země, jako je Francie nebo Česká republika, na tuto metodu uvalily moratorium.

Podle květnové zprávy konzultační agentury A. T. Kearney povedou evropskou těžbu plynu z břidlic Polsko a Ukrajina, kde je k tomu největší politická podpora. Evropa se podle odhadu agentury podílí na světových zásobách břidlicového plynu asi sedmi procenty a jeho evropská těžba by mohla do roku 2035 dosáhnout 58 miliard krychlových metrů ročně. To by bylo přes 12 procent celkové spotřeby plynu v EU a asi 45 procent celkové evropské těžby bez započtení Norska.

Agentura ale upozorňuje, že ve většině evropských zemí nebude těžba kvůli vysokým počátečním nákladům zisková dříve než v roce 2017 nebo 2018.

Čínské zásoby: 25 bilionů kubíků

Po Spojených státech je ve světě nejdále Čína, která letos rozdala druhou sadu licencí na průzkum a těžbu tohoto zdroje. Státní geologové odhadují vytěžitelné zásoby břidlicového plynu v Číně na 25 bilionů metrů krychlových, což je o něco více než činí zásoby v USA. Tam se odhadují na 24,4 bilionu kubíků.

Experti předpovídají výrazný rozvoj břidlicových zdrojů i v Rusku. Například britská společnost BP v březnovém výhledu odhadla, že světová produkce energetických surovin z "nekonvenčních" zdrojů v čele s břidlicovými ložisky plynu a ropy se do roku 2030 ztrojnásobí. Podle zprávy BP bude Čína v rozvoji břidlicových ložisek výhledově nejúspěšnější po USA a Kanadě.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru